JAK VZNIKÁ LIKVIDITA FRIMY
LIKVIDITA FIRMY
JAK SE VYTVÁŘÍ LIKVIDITA FIRMY
Obsah článku
LIKVIDITA V PRAXI
Co je likvidita
✓ Likvidita je schopnost firmy
- hradit své krátkodobé (běžné závazky z nákupu materiáli či zboží aj.) a dlouhodobé závazky (dlouhodobá splátka úvěru atp.)
- nakupovat zboží – to představuje schopnost si vyjednat nákup s odloženou splatností, či zajistit zdroje na platbu předem atp.
- inkasovat vyfakturované pohledávky a to ideálně na splatnosti – pokud budu prodeje, ale odběratelé mi nebudou platit, k čemu mi tyto prodeje budou
✓ Likvidita je způsob jakým řídím nákup zásob, prodej pohledávek a celkové financování firmy. A pokud firma nakupuje a prodává především na fakturu, tak likvidita je především o tom:
- řízení zásob – když nakoupím zásoby, či materiál na výrobu, tak jak dlouho trvá, než produkt prodám. Pokud mé tržby činí 180 mil. a zásoby průměrně držím 30 dnů, tak musím sehnat financování ve výši 15 mil. no a pokud 90 dnů, tak už 45 mil. a pokud 120 dnů, tak 60 mil. Hra o rychlou obrátku skladu je tak zásadní: neefektivní řízení skladu nejen že váže obrovské peníze (viz rozdíl mezi 30 dnů a 120 dny ve výši 45 mil), ale také spotřebovává zdroje na nájem a správu velkého skaldu. Proto firma tolik tlačí na efkektivní řízení zásob/výroby.
- řízení pohledávek (záosoby prodám – vznikna pohledávka) – jaké poskytuji splatnosti, jak mi odběratelé hradí
- řízení závazků (když jsem nakoupil zásoby, dostal jsem dodavatelský úvěr, platil jsem zálohu, použil jsem úvěr aj.) – jaké splatnosti poskytují dodavatelé (pokud nakoupím materiál za 1 mil. a musím ho zaplatit za 30 dnů nebo až za 90 dnů, je obrovský rozdíl. To, zdali mám pro případy potřeby dojednaný kontokorentní úvěr na vykrývání mezer v cash flow atp.
Likvidita v kontextu
✓ Pokud nakupuji úplně první zásoby, mám tři možnosti jak tento nákup budu financovat:
- mám vlastní peníze, které jsem vložil do firmy do vlastního kapitálu a nyní mám tyto prostředky na bankovním účtu v bance
- půjčil jsem si prostředky od banky či známého a vznikl mi dluh, který někdy budu muset splatit a peníze mám a také mám peníze v bance k dispozici
- nemám peníze, nepůjčil jsem si, ale zajistil jsem si dodavatelský úvěr, tedy když zboží nakoupím, tak mi dodavatel dá 60 denní splatnost. Super, nemám zapojené vlastní zdroje, nemám úročenou půjčku, prostě mám dodavatelský úvěr na 60 dnů a do té doby to musím splatit.
✓ Pokud prodávám zásoby odběratelům mám opět tři způsoby jak je prodávat:
- prodávám na platbu předem – mám rovnou peníze na nákup zásob – to ale je reálně jen výjimečné – občas na část zakázky. Každopádně peníze předem, jsou peníze, které mohu použít na financování nákupu či výrobu – ideální svět, né moc častý, kdy odběratel financuje část zásob/výroby.
- prodávám v hotovosti – dostanu peníze ihned a vyhnu se riziku, že mi odběratel nezaplatí. Nevznikají pohledávky – společnost musí financovat jen
- prodávám na odloženou splatnost – vzniká faktura – vznikají mi pohledávky, což je úvěr, který poskytuji odběratelům. Když odběratel nezplatí a nemám to pojištěné, přišel jsem o peníze. Pokud hradí pozdě, musím to financovat.
✓ No a mimo tento provozní tok zásoby – pohledávky – financování (závazky z obchodního styku, bankovní úvěry, pracovní kapitál) má ještě firma měsíční výdaje, které musí hradit, jako například:
- měsíční náklady: mzdy, nájmy, energie, pohonné hmoty, nejrůznější služby
- splátky úvěrů a půjček, platba úroků
- investiční výdaje z vlastních zdrojů (nepůjčím si na ně)
- mimořádné výdaje
- DPH a případně jiné daně (Firma vyfakturovala s DPH, je měsíční plátace, odběratel uhradí až za 90 dnů, ale firma musí uhradit DPH do 25 dne následujícího měsíce)
✓ Na tyto náklady firma musí vydělat,
- tedy musí při prodeji svých produktů či služeb stanovit takovou marži, aby pokryla nejen pořizovací cenu nákladů na nákup zboží, výrobu či poskytování služeb, ale také tyto náklady.
- No a právě výsledovka nám říká, zdali firma na tyto náklady vydělala, ale už nic neříká o tom, zdali firma má na uhrazení nákladů, dluhů a investic, peníze a to nám řeknou ukazatele likvidity (viz dále).
ANALÝZA LIKVIDITY
ANALÝZA LIKVIDITY
✓ Analýza likvidity firmy se skládá ze dvou částí:
- z analýzy finančních ukazatelů likvidity (aktivity)
- analýzy CASH FLOW
Při základním hodnocení likvidity firmy si vystačíme zpravidla se sledováním trendů hlavních finančních ukazatelů, které nám poskytují informaci o:
- průměrné obrátce zásob (doba obratu zásob)
- průměrné platební morálce odběratelů (doba splatnosti pohledávek z obchodního styku)
- celkové, běžné a rychlé likviditě
- změně čistého pracovního kapitálu
- průměrné době za kterou firma platí své závazky (doba splatnosti závazků z obchodního styku).
Pokud však chceme znát důvody, proč se změnil pracovní kapitál, jak a proč se změnila struktura financování firmy atp., respektive získat celkový obraz o likvidní situaci a vývoji firmy, je nutné porozumět základním změnám příjmů a výdajů, tedy pracovat také s výkazem CASH FLOW.
Níže jsou uvedeny hlavní faktory, které ovlivňují vývoj likvidity firmy.
CO OVLIVŇUJE LIKVIDITU
VYBRANÉ FAKTORY
✓ Hlavní faktory, které ovlivňují vývoj likvidity firmy.
- změna tržeb – řešeno v samostatné kapitole ZDE
- změna pracovního kapitálu
- změna doby obratu zásob a jejich výše
- změna splatnosti pohledávek z obch. styku a výše
- změna ostatních kr. a dl. pohledávek a závazků
- změna finančního majektu (bankovní účet, peníze v pokladně)
- změna kr. bankovních úvěrů a výpomocí
- doba splatnosti závazků z obch. styku
PRACOVNÍ KAPITÁL
✓ Změna pracovního kapitálu:
- Výpočet pracovního kapitálu = krátkodobá aktiva (zásoby + krátkodobé pohledávky z obchodního styku + finanční majetek) – krátkodobé cizí zdroje (krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry a výpomoci).
- Pokud je pracovní kapitál „nula“, tak krátkodobá aktiva se rovnají krátkodobým závazkům (celková likvidita je 100%).
- Pokud pracovní kapitál roste, posiluje se likvidita firmy, firma má více dlouhodobých zdrojů na financování krátkodobých aktiv.
- Pokud pracovní kapitál klesá, tak se oslabuje, firma financuje z krátkodobých zdrojů dlouhodobá aktiva, nebo financuje pokles vlastního kapitálu v důsledku ztrátovosti.
UPOZORNĚNÍ! Pro přesný výpočet pracovního kapitálu je nutné z výpočtu vyloučit taková aktiva nebo pasiva, která mají dlouhodobý charakter (splatnost nad 1 rok). Podrobně je tato problematika vysvětlena v samostatném článku „celková likvidita a pracovní kapitál“.
OBRAT ZÁSOB
✓ ZMĚNA DOBY OBRATU ZÁSOB
- Dopad změny (nárůst/pokles) obratu zásob na likviditu je stejný jako u změny doby splatnosti pohledávek z obchodního styku.
- Například nárůst doby obratu zásob o 15 dnů znamená, že tento nárůst musí firma financovat. Pokud by výše tržeb, pracovního kapitálu, doby splatnosti pohledávek a ostatních položek krátkodobých pohledávek a závazků (kromě závazků z obchodního styku) zůstaly meziročně ve stejné výši, tak se firmě zvýší závazky z obchodního styku o cca. 15 dnů v důsledku nárůstu obratu zásob o stejnou výši. Pokud by ale firma navýšila provozní úvěry o částku, která odpovídá navýšení obrátky zásob o 15 dnů, tak se změna doby obratu zásob splatnosti závazků nedotkne.
SPLATNOST POHLEDÁVEK
✓ ZMĚNA SPLATNOSTI POHLEDÁVEK Z OBCHODNÍHO STYKU
- Pokud naroste průměrná splatnost pohledávek firmy např. o 20 dnů, tak tento nárůst musí firma financovat např. z poklesu doby obratu zásob, načerpáním krátkodobých úvěrů, či z provozního CASH FLOW.
- Pokud doba splatnosti pohledávek firmy poklesne, tak se firmě naopak uvolní CASH FLOW, které může použít k snížení závazků z obchodního styku nebo k nákupu zásob na předplatbu atp. Pokud by firma tyto uvolněné zdroje použila na investice, tak jí o tuto investici poklesne pracovní kapitál, protože krátkodobými zdroji financuje dlouhodobá aktiva.
OSTATNÍ POHLEDÁVKY A ZÁVAZKY
✓ ZMĚNA OSTATNÍCH KRÁTKODOBÝCH A DLOUHODOBÝCH POHLEDÁVEK A ZÁVAZKŮ
- Změna těchto pohledávek a závazků má vliv na CASH FLOW společnosti. Nejčastěji se jedná o nejrůznější půjčky včetně půjček se spřízněnými subjekty a přijaté a poskytnuté zálohy.
- Změny těchto položek lze snadno vysledovat z horizontální analýzy krátkodobých aktiv a pasiv: nárůst pohledávek a pokles závazků (výdaj), pokles pohledávek a růst závazků (příjem).
Pozn.: Pro sledování trendu vývoje všech krátkodobých pohledávek a závazků dobře poslouží ukazatel doby splatnosti všech krátkodobých pohledávek a ukazatel doby splatnosti všech krátkodobých závazků s vyloučením krátkodobých úvěrů. Výpočet je stejný jako pro ukazatel doby splatnosti pohledávek a závazků z obchodního styku, jen se pohledávky/závazky rozšíří na krátkodobé (kromě úvěrů) a nikoliv jen z obchodního styku a dohadné.Ostatními krátkodobými pohledávkami a závazky jsou krátkodobé pohledávky a závazky v aktivech a pasivech kromě pohledávek a závazků z obchodního styku a dohadných položek aktivních a pasivních.
OSTATNÍ POHLEDÁVKY A ZÁVAZKY
✓ ZMĚNA FINANČNÍHO MAJETKU
- Významná meziroční změna bankovních účtů může mít významný dopad na ukazatele. Přeci jen je rozdíl pokud firma s bilanční sumou 50 mil. Kč má zapojených 10 mil. Kč ve financování provozu (přestředky nemá na účtu, nakouila za ně např. zásoby či uhradila závazky atp.) a nebo má tyto prostředky na bankovním účtu podle výkazů.
- Vysoký stav na bankovních účtech stavebních firem zpravidla znamená vysoký stav termínovaných vkladů, které slouží jako zajištění pro vystavené bankovní garance. Tato aktiva tak reálně mají dlouhodobý charakter.
- Obecně stav finančního majektu představuje rezervu firmy na vyrovnávání financování změn pracovního kapitálu (nákupy zásob, mzdy, platby závazků atp.). Jako rezerva často slouží i nečerpaná část kontokorentních úvěrů, které v případě potřeby firma může načerpat a depozitní rezervu z účtů si může majitel vyplatit a investovat jinde. Správně řízená leverage (nepoužívám vlastní zdroje ale cizí) může je pro firmu často klíčová k navýšení ziskovosti na vlastní kapitál.
ÚVĚRY
✓ ZMĚNA KRÁTKODOBÝCH BANKOVNÍCH ÚVĚRŮ A VÝPOMOCÍ
- Načerpání a splacení krátkodobých úvěrů nemá vliv na výši pracovního kapitálu, ale je zásadní pro řízení provozních toků firmy. TIP: Pokud chcete vidět, jak by vypadala doba splatnosti závazků z obchodního styku bez čerpání provozních úvěrů (místo úvěrů se finacuji dodvatelskými úvěry – často požadavek bonitních korporátních firem (EU nyní (2025) plánuje směrnici, která by tomu měla zabrátnit, platíme všichni do 30/60 dnů, jinak úrok z prodlení), při jejím výpočtu navyšte výši závazků o výši čerpaných provozních úvěrů.
DOBA SPLATNOSTI ZÁVAZKŮ
✓ ZMĚNA UKAZATELE DOBY SPLATNOSTI ZÁVAZKŮ Z OBCHODNÍHO STYKU
- Pokud seřadíte 100 společností a stanovíte u nich rating profesionálním ratingovým nástrojem a současně tyto společnosti seřadíte za sebou dle splatnosti závazků z obchodního styku, je velmi pravděpodobné, že u velké části společností bude ratingové hodnocení velmi blízké hodnocení podle ukazatele splatnosti závazků z obchodního styku, kdy nejkratší doba splatnosti ve dnech je nejlepší.
- Ukazatel doby splatnosti závazků je většinou čistým odrazem likvidní situace firmy. Likvidní situace firmy je zpravidla odrazem vývoje rentability a ochoty/možností majitelů firmy se podílet na financování společnosti nebo získat jiné financování.
- Pokud budete dodávat dvěma odběratelům, u kterých nebudete znát jejich finanční výkazy ani bonitu, ale u kterých víte, že jeden platí své závazky za 50 dnů a druhý za 100 dnů, tak z hlediska řízení CASH FLOW i rizika budete raději dodávat tomu prvnímu, dostanete zaplaceno za poloviční čas.
- Firmy zpravidla platí své závazky tak jak mohou a až druhotně tak jak chtějí. Pokud nějakým dodavatelům platí tak jak chtějí a nemají na to, tak o to hůře musí platit těm ostatním.
- Příklad: Pokud je průměrná splatnost závazků firmy 60 dnů a firma má dva stejně velké dodavatele, kdy jednomu platí předem a druhému na 60 denní splatnost, tak druhému dodavateli musí platit 60 dnů po splatnosti, tedy 120 dnů od vystavení faktury i když ukazatel doby splatnosti závazků počítá 60 dnů.
- Ukazatel doby splatnosti závazků je odrazem likvidní situace (výjimečně vůle) firmy, která souvisí především s kvalitou oběžného majetku, výší pracovního kapitálu, přístupem k bankovním a jiným zdrojům financování a trendu tržeb.
- Problémy v likviditě může mít i firma z krátkou splatností závazků – (záleží na obchodním modelu). Např. firma se splatností závazků 45 dnů, může mít zásadní problémy v likviditě například proto, že nakupuje většinu zboží na předplatby (dovoz z Číny) a reálná splatnost závazků pak může být výrazně vyšší, jelikož výpočet ukazatele platby předem či v hotovosti nezohledňuje. Pokud takovéto firmě chybí peníze, tak jelikož jde zpravidla o obchodní firmu, tak se nelze moc opřít o nepolacení sociálního a zdravotního za zaměstnance a obvykle platí pozdě daně a tlačí na odběratele, aby participovali na modelu financování a poskytly zálohy.
- Stabilita řízení likvidity často závisí a druhu dodavatelů, které firma má. Je vlký rozdíl mezi dodavatelem „A“. který akceptuje návratnost svých faktur se splatností 60 dnů až za 4 měsíce od vystavení faktury (120 dnů) a prodlení tolerují a u firmy „B“, která striktně poskytuje splatnost 14 dnů a při prodlení 60 dnů po splatnosti vyhrožuje insolvenčním návrhem atp. Navíc, pokud budete mít problémy s likviditou, tak je pravděpodobné, že dodavatel A, vás podrží, ale dodavatel B, vás „položí“….
- Shrnutí: Doba splatnosti závazků nemůže nahradit celkové hodnocení likvidity firmy, ale zpravidla je zrcadlem, odrazem likvidní pozice společnosti, někdy i v důsledku pozice v obchodním řetězci. A tak jako vždy u finanční analýzy, je nejdůležitější trend.
PŘÍKLADY ANALÝZY LIKVIDITY 1
Příklad 1
✓ Firma nemá zásoby, nečerpá bankovní úvěry a likvidita činí 100%.
- U této firmy se splatnost pohledávek 80 dnů přenáší do závazků z obchodního styku cca. 1:1. Tato firma bude mít splatnost závazků z obchodního styku také cca. 80 dnů. Pokud ale načerpá provozní úvěr např. ve výši cca. poloviny průměrného salda pohledávek z obchodního styku, tak získá zdroje, z kterých může snížit závazky cca. na polovinu, tedy na dobu splatnosti závazků kolem 40 dnů. Pozn.: Včasnou platbu dodavatelům může získat lepší dodavatelské podmínky, které plně pokryjí úrokové náklady na provozní úvěr, anebo prostě jen umožní s danými dodavateli spolupracovat.
Příklad 2
✓ Firma, která má zásoby, nečerpá bankovní úvěry a likvidita činí 100%.
- U této firmy je peněžní cyklus 130 dnů (obratu zásob (70 dnů) + doba splatnosti pohledávek (60 dnů)). Bez bankovních úvěrů by firma hradila své závazky kolem 130 dnů vzhledem k 100% likviditě. Pokud ale firma načerpá bankovní úvěry ve výši např. poloviny průměrné hodnoty zásob, bude platit své závazky z obchodního styku kolem 85 dnů.
Příklad 3
✓ Firma, která má zásoby, nečerpá bankovní úvěry a likvidita činí 300%.
- Peněžní cyklus u této firmy je 240 dnů (doba obratu zásob 150 dnů + doba splatnosti pohledávek 90 dnů). Celková likvidita firmy činí 300% – krátkodobá aktiva převyšují krátkodobá pasiva o 200%. Doba splatnosti závazků z obchodního styku této firmy by proto měla být kolem 80 dnů. Ale tak tomu v tomto příkladu není. Proč? Tato firma má v jiných pohledávkách dlouhodobé půjčky spřízněným společnostem na financování developmentu, které pokud se odečtou od krátkodobých aktiv, tak likvidita činí pro zjednodušení opět pouze 100%. Za těchto podmínek je splatnost závazků firmy 240 dnů, závazky odrážejí peněžní cyklus firmy. Aby firma snížila splatnost závazků, tak má například tyto možnosti:
- načerpat provozní bankovní úvěry a výpomoci či získat jiné půjčky
- prodat majetek – firma například prodá budovu, kde sídlí a zůstane zde v pronájmu (přímý prodej či zpětný leasing), nebo prodá nepotřebné stroje atp.
- navýšit vlastní kapitál peněžním vkladem
neplacení sociálního a zdravotního pojištění či DPH (riziko exekucí atp.) - z provovozního CASH FLOW, pokud z něj po odečtení investičních výdajů a splátek dlouhodobých úvěrů a závazků ještě něco zbude…
- z dalších zdrojů
PŘÍKLADY ANALÝZY LIKVIDITY 2 - CESTA K ÚPADKU
Popis k obrázku
✓Základní trendy v kostce
- Firma je ztrátová a ztrátovost dosahuje 20% a pak 2x 50% tržeb (ROS). v Poměru k aktivům (ROA) je to 12 % a pak cca 2x 20 %. Představte si to, prodáte zboží a z každé koruny máte 20halířů ztrátu – to je ztrátovost k tržbám. No a k aktivům je to apk 12 %, tedy cca 10 % všeho majteku za první rok. Důvod proč jsem sem dal takto externí příklad je ukázat, že není jen důležité řešit ziskovou, ale i ztrátovou marži (k tržbám i k aktivům) – kolik firma unese… když mám ztrátu 10 % aktiv a nemám jiné financování, tak okamžitě někomu neuhradí hodnotu ve výši 10 % aktiv, tak jednoduché a tvrdé to je. Zároveň nemusím dělat paniku z toho, že je ztráta 1% aktiv, samozřejmě pokud nemám splátky ve výši 10 % aktiv, na které jsem nevidělal, tedy reálně přijdu opět o cca 11 %…, ale stále lepší varianta, než ztrátovost 10% aktiv.
- Díky ztrátovosti se propadá celková likvidita, firma spotřebovává provozní kapitál na financování ztráty a neplatí závazky. Během tří let došlo k nárůstu splatnosti závazků ze 116 dnů na 490 dnů – viz III: AKTIVITA – řádek „Doba splat. závazků (dny).
- Tato firma na seber prohlásila úpadek v orce 2020, ale reálně již byla v úpadku během roku 2019. Výkazy jsou sice zveřejňovány ročně, ale u větších firem se sleduje ziskovost na měsíční bázi a tato firma byla vez trátě kolem cca 70M Kč měsíčně rok před okamžikem, kdy na sebe dala návrh na konkurz. Jinými slovy, když vám někdo začne platit výrazně později, okamžitě se ptejte proč a nebojte se zastavit dodávky, když odpověď není důvěryhodná. Současně platí, že ztrátové společnosti se snaží veřejnosti poskytnout informace co nejpozději – kliedně i koncem následujícího roku, tedy pro vás je hlavní barometr platební morálka a případně infomace jak odběratel platí jiným dodavatelům, pracujte s ní! Já tvrdím, že až na pár vyjímek si můžete ratovat odběratele podle paltební morálky: 1 do 30 dnů, 2 do 40 dnů atp. co je nad 100 dnů je mizerné a musíte si odůvodnit proč je to OK.
PŘÍKLADY ANALÝZY LIKVIDITY 3 - jak obrátka zásob a pohledávek ovlivňuje splatnost závazků
Trend celkové likvidity
✓ Ukazatel celková likvidita má dlouhodobě klesající (negativní) tendenci
- pokles ukazatele je z 98,7% k 12/2024 na 92,1% k 12/2025 z důvodu klesajícího pracovního kapitálu (-3.4 mil. k 12/2024 a -42 mil. k 12/2025). Tento pokles pracovního kapitálu je každoroční a z analýzy CASH FLOW získáme informaci, že je způsobený především financováním investiční činnosti z provozních zdrojů.
Trend doby obratu zásob
✓ Doba obratu zásob má mírně rostoucí trend
- Doba obratu vzrostla ze 39 dnů k 12/2024 na 55 dnů k 12/2025 z důvodu reakce firmy na problémy v dodávkcáh – firma musela přistoupit na vyšší předzásobení, aby nedostatek materiálu nezastavoval výrobu.
Trend doby inkasa pohledávek
✓ Doba inkasa pohledávek z obchodního styku skokově vzrostla
- Doba obratu pohledávek vzrostla v letech 2024 a 2025 na extrémně dlouhých 170 dnů. Důvodem růstu je zhoršení platební morálky odběratelů a problematické nezoprávkované pohledávky. Pokud ponížíme výši pohledávek o nedobytné nezoprávkované pohledávky, činí návratnost 110 dnů – také žádná hitparáda…
Trend doby splatnosti závazků
✓ Doba splatnosti závazků vzrostla v letech 2024 a 2025 ze 60 na 120 dnů jako reakce na nárůst doby inkasa pohledávek a doby obratu zásob.
- Pokud firma nemá volné prostředky na účtě nebo v podobně nečerpaného úvěru, tak při řízení firmy je nekompromisní vazba mezi změnou doby inkasa pohledávek a dobou obrátky zásob a dobou splatnosti závazků z obchodního styku. Pokud obrátka zásob či doba splantosti pohledávek roste, roste doba splantosti závazků z obchodního styku. Pozn: Samozřejmně firma ještě nemusí platit sociální a zdravotní a DPH a splátky a majitel může vložit peníze do firmy atp…
Trend tržeb
✓ Růst tržeb firmy z cca. 550 mil. v roce 2024 na 800 mil. k 31.12.2025.
- Růst tržeb vyvolal růst zásob a pohledávek. Podle přehledu CASH FLOW došlo k růstu těchto aktiv anpř. o 76 mil. v roce 2024, o 110 mil. v roce 2025 atd. Tento nárůst firma financovala nárůstem krátkodobých závazků (závazků z OS) a nárůstem provozních úvěrů což je zřetelné z CASH FLOW.
Trend doby splatnosti závazů při načerpání úvěru
✓ Růst doby splatnosti závazků z obchodního styku
- Jak stoupá peněžní cyklus (obrátka zásob a pohledávek z obchodního styku = více peněz je vázáno v pohledávkách a zásobách) a klesá pracovní kapitál (firma je ztrátová a ztrátovost financuje z provozních peněz), tak roste i doba splatnosti závazků. Pozn.. Tento tredn může firma změnit načerpáním provozních bankovních úvěrů.