PROVOZNÍ A PENĚŽNÍ CYKLUS

LIKVIDITA FIRMY

ŘÍZENÍ PROVOZNÍHO A PENĚŽNÍHO CYKLU

Obsah článku

ČLÁNEK PORKÝVÁ TUTO OBLAST LIKVIDITY: PROVOZNÍ A PENĚŽNÍ CYKLUS

PROVOZNÍ CYKLUS

PROVOZNÍ CYKLUS JE

✓ Provozní cyklus je součet doby obratu zásob a doby inkasa pohledávek.

Provozní cyklus nám říká, jak dlouho firmě průměrně trvá, než přemění zásoby na hotovost. Konkrétně, jak dlouho jsou tyto peníze průměrně vázány v zásobách, než dojde k jejich prodeji (ukazatel doby obratu zásob) a jak dlouho jsou peníze vázány v pohledávkách, respektive jak dlouho následně trvá, než za prodej zásob odběratelé v průměru zaplatí (ukazatel doby inkasa pohledávek).
Čím je hodnota provozního cyklu vyšší, tím vyšší má firma nároky a zpravidla i náklady na financování těchto pohledávek a zásob.

✓ Pokud jsou dvě firmy se stejnou výší tržeb, ale

firma 1 má provozní cyklus 60 dnů a
firma 2 má provozní cyklus 120 dnů,

tak druhá firma má dvojnásobný provozní cyklus a proto potřebuje při stejné výši tržeb obou firem dvakrát větší financování než má první firma s provozním cyklem 60 dnů. Vyjádřeno v penězích, první firma má například pohledávky a zásoby ve výši 10 mil. a druhá firma 20 mil. Druhá firma tak musí opatřit o 10 mil. více zdrojů pro financování pohledávek a zásob.

VÝPOČET

✓ VÝPOČET PROVOZNÍHO CYKLU

VZOREC: provozní cyklus = doba obratu zásob (dny) + doba inkasa pohledávek (dny)

VZOROVÝ VÝPOČET: provozní cyklus (110 dnů) = doba obratu zásob (50 dnů) + doba inkasa pohledávek (60 dnů)

Obchodní, výrobní a firma poskytující služby mají odlišný cyklus:

Provozní cyklus obchodní společnosti:
zásoby (od pořízení do prodeje) – pohledávka (od vystavení faktury do inkasa) – hotovost
Provozní cyklus poskytovatele služeb:
služba (od financování služby do vystavení faktury) – pohledávka (od vystavení faktury po inkaso) – hotovost
Provozní cyklus výrobní společnosti:
materiál (od nákupu materiálu po vložení do výroby) – nedokončená výroba (výrobní proces) – výrobek (od dokončení výrobku po fakturaci) – pohledávka (od vystavení faktury po inkaso pohledávky) – hotovost.

Pozn: Výpočet provozního cyklu včetně grafického vyjádření vazeb je přehledně zobrazen v programu finanční analýza.

PŘÍKLAD FINANCOVÁNÍ PROVOZNÍHO CYKLU

✓ Příklad: Doba obratu zásob činí 50 dnů + doba inkasa pohledávek 60 dnů = provozní cyklus 110 dnů.

Pokud má firma:

celkovou likviditu 100% (krátkodobá aktiva se rovnajím krátkodobím pasivům)
krátkodobé cizí zdroje tvoří jen závazky z OS (firma nefinancuje provoz úvěry, factoringem (odprodej pohledávek) či krátkodobými půjčkami)

pak společnost platí své závazky ve výši provozního cyklu, tedy kolem 110 dnů.

Pokud by dodavatelé, ale vyžadovaly platit své závazky v průměru 60 dnů, tak má firma dvě možnosti jak tento požadavek financovat:

zkrátit provozní cyklus: přesvědčíte odběratele, aby vám platili dříve (místo za 60 dnů, za 30 dnů) nebo zkrátíte dobu skladování či výroby
doplníte peníze do firmy: obvykle firma není schopna doplnit zdroje ze zisku (provozního CF, který navýší čistý pracovní kapitál) či prodejem majetku nebo vložením vlastních zdrojů, tak obvykle si firma půjčí v bance provozní úvěr.

DRUHY PROVOZNÍCH CYKLŮ

ZHORŠENÍ PLATEBNÍ MORÁLKY

✓ Provozní cykly jsou specifické vzhledem k oborům podnikání:

Výrobní strojírenské firma: provozní cyklus 140 dnů = doba obratu zásob (60 dnů) + doba splatnosti pohledávek (80 dnů)
Výrobní potravinářská firma: provozní cyklus 65 dnů = doba obratu zásob (35 dnů) + doba splatnosti pohledávek (30 dnů) Pozn: Výrobní potravinářská firma má zpravidla výrazně kratší provozní cyklus než strojírenská výrobní firma, vzhledem k oboru výroby potravin.
Velkoobchodní firma: provozní cyklus 120 dnů = doba obratu zásob (50 dnů) + doba splatnosti pohledávek (70 dnů).
Velkoobchodní firma s nízkou potřebou financování skladu: provozní cyklus 80 dnů = doba obratu zásob (10 dnů) + doba splatnosti pohledávek (70 dnů). Pozn: Tato obchodní firma používá při prodeji z velké části konsignační sklady dodavatelů a nebo tzv. traťové dodávky, kdy dodávky jdou přímo od dodavatele. Zjednodušeně obchodní model je postavený zčásti/zcela na prodeji zásob dodavatele, který je má uskladněné u odběratele (konsignace) a nebo ze skladu u dodavatele, pokud se jedná o traťové dodávky. Díky tomuto obchodnímu modelu má tento model velmi nízkou obrátku zásob.
Velkoobchod prodejce zemědělské techniky: provozní cyklus 250 dnů = doba obratu zásob (100 dnů) + doba splatnosti pohledávek (150 dnů) Pozn: Tato obchodní firma dodává zemědělské stroje, kdy obchodní model předpokládá předzásobení (vyšší obrat zásob) a dešlí splatnosti, která jsou v oboru běžné, pokud nedochází k nákupu na leasing.
Dopravní firma: provozní cyklus 70 dnů = doba obratu zásob (4 dny) + doba inkasa pohledávek (66 dnů). Pozn: Dopravní firmy poskytují služby a v zásobách mají zpravidla jen náhradní díly nebo pohonné hmoty (pokud vlastní čerpací stanici).
Stavební firma: provozní cyklus 210 dnů = doba obratu zásob (90 dnů) + doba inkasa pohledávek (120 dnů). Pozn: Obor dlouhodobě trpící špatnou platební morálkou v důsledku silného konkurenčního prostředí, pozastávkám, korupci, která dále ukrajuje z rentability a častým sporům, které mají řetězový dopad a dusí likviditu celého odvětví.

PENĚŽNÍ CYKLUS

ÚČEL UKAZATELE

✓ Peněžní cyklus měří ve dnech, jaký je rozdíl provozního cyklu (doba splatnosti pohledávek (dny) + doba obratu zásob (dny)) a doby splatnosti závazků z obchodního styku (dny).

Cílem ukazatele je vyjádřit skrze počet dnů rozdíl mezi dobou, po kterou jsou peníze vázány v zásobách a pohledávkách a dobou, jakou se firma financuje ze závazků z obchodního styku (dodavatelský úvěr).

HODNOCENÍ

✓ Výpočet provozního cyklu je jednoduchý:

sečte se doba obratu zásob s dobou obratu pohledávek a odečte se doba obratu závazků z obchodního styku. Výsledkem jsou tři stavy:

Výpočet ukazatele peněžního cyklu je ze tří ukazatelů aktivity:

+ doba obratu zásob (dny)
+ doba inkasa pohledávek (dny)
– doba splatnosti závazků (dny)
______________________
= peněžní cyklus (dny)

Výpočet peněžního cyklu – zkrácená verze:

+ provozní cyklus (dny)
– doba splatnosti závazků (dny)
___________________________
= peněžní cyklus (dny)

VYUŽITÍ

✓ Využití ukazatele při analýze firmy:

Ukazatel a likvidita: Peněžní cyklus spíše než k hodnocení likvidity, slouží k porozumění likvidity firmy. Důvodem je skutečnost, že firmy s problematickou likvidní pozicí mohou mít jak kladný, tak vyrovnaný, tak záporný peněžní cyklus (viz dále) a proto nelze obecně hodnotit, který likviditu firmy jen na základě peněžního cyklu, bez dodatečných informací.
Ukazatel a CASH FLOW: Z pohledu CASH FLOW firmy však jednoznačně platí, že cílem firmy je mít co nejkratší peněžní cyklus (ideálně záporný, pokud není vynucený tím, že spol. nemá peníze tak neplatí závazky), jelikož každý den navíc u kladného provozního cyklu váže peníze v provozu, které musí firma z nějakých zdrojů financovat a nebo které by mohla použít někde jinde a efektivněji.

NÁRŮST DOBY INKASA Z DŮVODU SEZÓNNOSTI

✓ Sezónní, mimořádný výkyv fakturace

pokud firma realizuje významnou část ročních tržeb v určitém období roku, tak v tomto období či následujícím, dochází k sezonnímu zkreslení ukazatele doby splatnosti pohledávek.
Prodejci elektroniky mají na tržby nejsilnější 4 kvartál v roce, podobně jako většina prodejců klasického spotřebního zboží, ale i potravin, vzhledem k vánočním nákupům.
Stavení firmy, podobně jako prodejny cyklistických potřeb mají (na severní polokouli) naopak nejslabší tržby v zimních měsících, tedy pokud není cyklo-prodejna kombinována s prodejem sortimentu pro zimní sporty.
Maloobchod papírnictví bude mít nejvyšší tržby v začátku školního roku.
Výrobce kalendářů a diářů ke konci roku apt.
Výrobce zahradních bazénů na jaře a v létě.
Výrobce kamen na podzim a v zimě atp.

Některé firmy, které mají významnou část tržeb kumulovanou do určité části roku, si proto posunují hospodářský rok např. o kvartál, kdy je již bilanční suma nižší vzhledem k inkasu pohledávek, čímž se zlepší ukazatel podílu vlastního kapitálu, doby inkasa pohledávek z obchodního styku, pravděpodobně i ukazatel rychlé likvidity (pohledávky transformovány na peníze) atp.

DRUHY PENĚŽNÍHO CYKLU

ZÁKLADNÍ ROZDĚLENÍ

✓ Provozní cyklus se dělí na kladný, vyrovnaný a záporný, podle toho zdali je výsledná hodnota výpočtu kladná, kolem nuly nebo záporná:

Kladný peněžní cyklus (provozní cyklus (tedy doba obratu zásob + doba obratu pohledávek) > doba splatnosti závazků) vyjadřuje dobu ve dnech, po kterou musí firma financovat provozní činnost z jiných zdrojů než ze závazků z osobního styku (pracovní kapitál, jiné krátkodobé závazky).
Vyrovnaný peněžní cyklus (provozní cyklus (tedy doba obratu zásob + doba obratu pohledávek) > doba splatnosti závazků)
= doba splatnosti závazků) nastává v okamžiku kdy je doba splatnosti závazků rovna provoznímu cyklu.
Záporný peněžní cyklus (provozní cyklus (tedy doba obratu zásob + doba obratu pohledávek) < doba splatnosti závazků) vyjadřuje stav, kdy je doba splatnosti závazků kratší než provozní cyklus. Záporný peněžní cyklus často vzniká pokud společnost financuje záporný pracovní kapitál, nebo problematická krátkodobá aktiva atp. ze závazků z obchodního styku.

KLADNÝ PENĚŽNÍ CYKLUS

✓ Kladný peněžní cyklus (provozní cyklus > doba splatnosti závazků)

Kladný peněžní cyklus je obvyklý pro většinu obchodních a výrobních firem.
Vyjadřuje dobu ve dnech, po kterou musí firma financovat provozní činnost z jiných zdrojů než ze závazků z obchodního styku.
Kladný peněžní cyklus znamená, že doba, po kterou má firma vázány peníze v zásobách a pohledávkách, je financována nejen ze závazků z obchodního styku, ale také z jiných zdrojů. Nejčastěji z kladného pracovního kapitálu (dlouhodobých zdrojů) a krátkodobých bankovních úvěrů.
Kladný cyklus je náročný na financování, jelikož v něm nemůže plně obchodní či výrobní firma financovat provozní cyklus z dodavatelských ůvěrů, jelikož dodavatelé neposkytují potřebnou splatnost. Příklad: Pohledávky 60 dnů + sklad 120 dnů = provozní cyklus 180 dnů, ale závazky jen např. 20 dnů, jelikož dodavatelé chtějí platby předem či při dodání. Firma musí sehnat financování pro většinu pohledávek a zásob, součástí kterých jsou i zálohové platby na pořízení zásob. Pokud je firma zisková, financuje kladný peněžní cyklus z pracovního kapitálu a z provozních bankovních zdrojů, které jsou dostatečné. Nicméně, pokud ziskovost firmy je slabší, tak banky se do poskytování bankovního firnancování moc nehrnou, pokud se nejedná o stabilní obor, jelikož finanční leverage je vysoká (např. podíl financování bank na financování firmy může být klidně 60 %). Pokud má firma takto napnutý model financování peněžního cyklu, tak obvykle spolupracuje s více bankami, aby se dostala k co největšímu množství peněz.

Příklad: Pokud je provozní cyklus 140 dnů (50 dnů obrat zásob + 90 dnů doba inkasa pohledávek) a splatnost závazků 80 dnů, tak firma má kladný provozní cyklus 60 dnů (140 dnů – 80 dnů). Těchto 60 dnů představuje sumu peněz (zdroj financování), které firma musí mít k dispozici na financování pohledávek a zásob, aby nedošlo k prodloužení doby splatnosti závazků. Obvykle tyto prostředky představuje kladný pracovní kapitál (dlouhodobé zdroje firmy) a provozní bankovní úvěry.

✓ Příklad:

Pokud je provozní cyklus 140 dnů (50 dnů obrat zásob + 90 dnů doba inkasa pohledávek) a splatnost závazků 80 dnů, tak firma má kladný provozní cyklus 60 dnů (140 dnů – 80 dnů). Těchto 60 dnů představuje sumu peněz (zdroj financování), které firma musí mít k dispozici na financování pohledávek a zásob, aby nedošlo k prodloužení doby splatnosti závazků. Obvykle tyto prostředky představuje kladný pracovní kapitál (dlouhodobé zdroje firmy) a provozní bankovní úvěry.

VYROVNANÝ PENĚŽNÍ CYKLUS

✓ Vyrovnaný peněžní cyklus (provozní cyklus = doba splatnosti závazků)

Nastává v okamžiku, kdy je doba splatnosti závazků (např. 80 dnů) rovna provoznímu cyklu 80 dnů (doba inkasa pohledávek 50 dnů + doba obratu zásob 30 dnů).
Vyrovnaný peněžní cyklus je obvyklý spíše pro specifické firmy či obchodní modely. Nejčastěji se jedná o dva typy firem:
- firmy, které nemají zásoby ve významné výši a které obchodní vztahy s dodavateli umožňují přenést financování pohledávek 1:1 do závazků (dopravní firmy, jiní poskytovatelé služeb, obchodní firmy, které prodávají přímo od výrobců atp.)
- firmy, které mají velmi krátký provozní cyklus – napříklda výrobcy rychloobrátkových potravin (pekař) – např. 40 dnů, který je shodný s platebními podmínkami od dodavatelů.
- Firmy, které se financují na vynucený dodavatelský úvěr – firmy, které se financují ze závazků z obchodního styku, jelikož jiné zdroje nemají k dispozici. Zdali tuto situaci dodavatelé akceptují a přistoupí na platbu svých pohledávek po splatnosti a nebo ne, záleží kromě vyjednávací pozici odběratele, nebo poskytnutému dozajištění, na schopnosti odběratele vynucený úvěr vyjednat a otevřenou komunikací s dodavatelem dále udržet.

ZÁPORNÝ PENĚŽNÍ CYKLUS

✓ Záporný provozní cyklus (provozní cyklus < doba splatnosti závazků)

Do této kategorie lze zařadit zejména dva typy firem:

firmy, které mají velmi krátký provozní cyklus (nízká obrátka zásob + krátká obrátka pohledávek) při výhodných dodavatelských splatnostech. Nízká obrátka zásob může být například z důvodu obchodu s potravinami s krátkou dobou spotřeby, či prodejem ze skladu dodavatelů. Nízká hodnota doby inkasa pohledávek, například významným podílem prodejů v hotovosti, nebo na předplatby, specifikum oborou nebo silné dodavatelské pozici. Často do této kategorie patří i firmy se silným postavením vůči svým dodavatelům, které donutí akceptovat dlouhé platební podmínky. Právě kombinace rychlé obrátky pohledávek a zásob při silné pozici vůči dodavatelům umožňuje vytvořit přirozený záporný peněžní cyklus, kdy jsou poskytované splatnosti od dodavatelů větší, než je provozní cyklus.
firmy, které mají problémy s likviditou a vynucenými dodavatelskými úvěry (platby dodavatelům po splatnosti, splátkové kalendáře aj.) financují záporný pracovní kapitál (ztrátovost, investiční činnost) nebo jiná problematická krátkodobá aktiva atp.