ŘÍZENÍ PROVOZNÍHO FINANCOVÁNÍ
LIKVIDITA FIRMY
LIKVIDITA A PROVOZNÍ FINANCOVÁNÍ
Obsah článku
ČLÁNEK PORKÝVÁ TUTO OBLAST LIKVIDITY: VĚŘITELÉ FIRMY
HLAVNÍ VĚŘITELÉ FIRMY
VĚŘITELÉ FIRMY
✓ Likviditu firmy ovlivňují čtyři hlavní věřitelé:
- Dodavatelé – dodávky na odloženou splatnst – bezúročné půjčky s vysoká flexibilita na změnu splácení
- Banky a jiné finanční instituce – poskytování úvěrů a půjček – půjčky se úročí a je zde nízká tolerance a flexibilita na měnění splácení
- Vlastníci a investoři – vklady, půjčky, výběry
- Stát
- nevynucené – standardní dluh daní a pojistného ve splatnosti
- vynucený dluh u finančního úřadu (firma neplatí DPH, spotřební daň)
- vynucený dluh u sociálky – firma neplatí sociální pojištění za zaměstnance
- vynucený dluh u zdravotních pojišťoven (firma neodvání zdravotní pojištění za zaměstnance).
- Zaměstnanci – mzdy
- Ostatní věřitelé – odběrateléo (přijaté zálohy), jiné půjčky, upisování dluhopisů aj.
DODAVATELÉ
DODAVATELÉ
Dodavatelé patří mezi nejdůležitější vnější zdroje krátkodobého financování. V praxi poskytují firmě neúročený provozní úvěr formou odložené splatnosti. Rozsah a podmínky tohoto „dodavatelského úvěru“ přímo ovlivňují, kolik hotovosti má firma k dispozici a jak pružně zvládá financovat svůj provoz.
ODLOŽENÁ SPLATNOST
✓ Ochota financovat na odloženou splatnost
- Rozdíl mezi platbou předem a platbou po dodání může zásadně ovlivnit likviditu. Pokud firma zaplatí dodavateli 1 mil. Kč až dva měsíce po dodání, získává tím fakticky dvouměsíční bezúročný úvěr.
- Naopak platba předem znamená, že firma financuje i zásoby a výrobu ještě dříve, než dojde k jejich využití nebo prodeji — likviditu to tedy zhoršuje.
Praktický příklad:
- Dodavatel A požaduje platbu při dodání – odliv hotovosti okamžitě.
- Dodavatel B umožní 60denní splatnost – peníze zůstávají firmě dva měsíce k dispozici, což může znamenat rozdíl několika milionů Kč v provozním kapitálu.
DÉLKA SPLATNOSTI
✓ Délka poskytnuté splatnosti
- Čím delší splatnost, tím větší objem krátkodobého financování od dodavatelů. U firmy s ročním obratem 120 mil. Kč odpovídá průměrná hodnota závazků (dodavatelského úvěru) přibližně:
- Splatnost 60 dnů → 2 měsíce z obratu = 20 mil. Kč
- Splatnost 30 dnů → 1 měsíc z obratu = 10 mil. Kč
- Zkrácení splatnosti od dodavatelů z 60 na 30 dnů u firmy s ročním obratem 120 mil tedy znamená, že firma musí najít 10 mil. Kč nového financování (např. z bankovního úvěru nebo vlastních zdrojů), aby udržela stejnou provozní úroveň.
To je častá příčina napětí v cash flow po změně dodavatelských podmínek.
DODAVATELSKÝ ÚVĚR
✓ Výše poskytnutého dodavatelského úvěru
- Dodavatel často stanoví maximální úvěrový limit — buď interně, nebo podle pojistného limitu úvěrové pojišťovny (např. Atradius, Allianz Trade, Coface).
- Pokud pojišťovna sníží limit na odběratele, dodavatel okamžitě reaguje omezením dodávek či požadavkem na platby předem. Tento krok může prudce snížit likviditu odběratele, zvlášť pokud nemá připravené alternativní financování.
- Poznámka pro praxi:
- Změny v pojistných limitech bývají často prvním signálem zhoršující se důvěry v danou firmu. Proto je vhodné s klíčovými dodavateli pravidelně komunikovat, vysvětlovat finanční výsledky a zajišťovat si včas obnovení limitů.
TOLERANCE PO SPLATNOSTI
✓ Ochota tolerovat platbu po splatnosti a sjednat splátkový kalendář
Kvalita vztahu s dodavatelem rozhoduje o tom, jak pružně zvládne firma překlenout krátkodobé problémy s likviditou.
- Pokud dodavatel toleruje krátkodobé zpoždění a firma s ním otevřeně komunikuje, obvykle pokračuje v dodávkách, protože chápe, že jde o přechodný problém.
- Pokud se situace neřeší a komunikace chybí, dodavatel často zastaví nové dodávky nebo požaduje platbu předem.
- V extrémních případech může dodavatel přistoupit na splátkový kalendář při zachování nových dodávek: např. „dodám nové zboží, pokud mi zaplatíš splátku za staré ve stejné výši, a z nového 30 % předem“. Tím si dodavatel snižuje svou expozici a zároveň udržuje obchodní vztah v chodu.
TOLERANCE PO SPLATNOSTI
✓ Restrukturalizace a role dodavatelů
Pokud firma prochází restrukturalizací, obvykle je to proto, že nevytváří dostatečný zisk nebo nemá prostředky na splácení svých závazků. V takové situaci se snaží získat čas i zdroje především jednáním se svými věřiteli, zejména s dodavateli. Typické formy jednání zahrnují:
- Dohodu o splátkovém kalendáři – dodavatel umožní postupné splacení starších závazků, často podmíněné tím, že bude pokračovat v dodávkách nového zboží nebo materiálu.
- Prodloužení splatností faktur např. z 90 na 120 dnů – zlepšuje krátkodobou likviditu firmy a dává prostor stabilizovat provozní cash flow.
- Zachování stávajících splatností (např. 90 dnů) s tolerancí zpoždění plateb (např. o 30 dnů) – běžná praxe u firem, které komunikují otevřeně a prokazují snahu situaci řešit.
- Kapitalizaci závazků – v krajním případě může dodavatel souhlasit s tím, že část svých pohledávek přemění na vlastnický podíl ve firmě. Tím se stává spolumajitelem a podílí se na budoucím ozdravení společnosti.
- Haircut dluhů – v americkém prostředí je při soudní ochraně podle Chapter 11 (reorganizace) běžné, že se firma s věřiteli dohodne na tzv. haircutu dluhů – tedy částečném odpuštění části závazků. Například dodavatelé mohou akceptovat snížení hodnoty svých pohledávek o 20 %, aby firma mohla pokračovat v činnosti, zachovala odběratele i pracovní místa a měla šanci se finančně zotavit. V českém prostředí se podobné snížení závazků děje v rámci reorganizace podle insolvenčního zákona, nicméně celý proces je více formální a soudně řízený a většinou je firma ve stavu, kdy je malá pravděpodobnost, že reorganizaci ustojí (oproto US systému, kdy firmy spadnou do chapter 11 i vícekrát za sebou a nezkrachují).
DŮLEŽITÉ!
✓ Komunikace a dluhy
Udržování důvěry a otevřené komunikace s klíčovými dodavateli je pro likviditu stejně důležité jako vztah s bankou. Dodavatel, který věří ve schopnost firmy své závazky uhradit, je často ochoten poskytnout delší splatnost nebo přechodné řešení, které rozhoduje o stabilitě cash flow.
BANKY A LIKVIDITA FIRMY
VLIV BANKA NA LIKVIDITU FIRMY
✓ Banky a finanční instituce a jejich vliv na likviditu firmy
- Banky a finanční instituce patří mezi nejdůležitější vnější zdroje financování likvidity firmy.
- Zatímco dodavatelé poskytují krátkodobý neformální úvěr prostřednictvím splatnosti faktur, banky a finanční instituce zajišťují formální, smluvně ošetřené financování, které zásadně ovlivňuje schopnost firmy hradit své závazky, financovat provoz i investice.
- Kvalita vztahu s bankami rozhoduje o tom, jak pružně dokáže firma reagovat na výkyvy v cash flow — od sezónních výpadků až po krizové situace.
OCHOTA BANK
✓ Ochota bank financovat provozní potřeby
- Rozsah a forma bankovního financování mají přímý dopad na likviditu.
- Rozdíl mezi situací, kdy má firma otevřený kontokorentní rámec 10 mil. Kč, a situací, kdy financování čerpá jen z vlastních zdrojů, je zásadní. Kontokorent poskytuje okamžitou flexibilitu – umožňuje překlenout dočasné výkyvy v příjmech a výdajích, zatímco bez něj by firma musela držet vysokou hotovostní rezervu, což by vázalo kapitál a snižovalo efektivitu.
- Praktický příklad: Firma má měsíční výdaje 12 mil. Kč a odběratelé platí se zpožděním 30 dní. Kontokorentní rámec 10 mil. Kč jí umožní fungovat bez problémů i při krátkodobém výpadku plateb. Bez tohoto rámce by se mohla během pár dnů dostat do platební neschopnosti – i přes to, že je celkově zisková.
PODMÍNKY FINANCOVÁNÍ
✓ Délka a podmínky financování BANK
Každá banka posuzuje úvěrové riziko a podle bonity klienta stanoví:
- délku úvěru,
- úrokovou sazbu,
- typ zajištění,
- a frekvenci splátek.
- Čím kratší splatnost a vyšší úrok, tím větší tlak na cash flow firmy. Naopak dlouhodobé a stabilní financování umožňuje řídit likviditu s větší jistotou a plánovat investice bez okamžitého dopadu na hotovostní tok.
- Příklad: Zkrácení splatnosti provozního úvěru z 5 let na 3 roky může zvýšit měsíční splátky o 40 %. Firma, která tuto změnu nepromítne do svého cash flow plánu, se může dostat do problémů, i když její ziskovost zůstane stejná.
ÚVĚROVÝ LIMIT
✓ Výše úvěrových limitů a zajištění
- Banka stanovuje úvěrový limit podle výsledků firmy, hodnoty zajištění a interního ratingu.
- Snížení limitu o několik milionů může znamenat okamžité zhoršení likvidity — firma pak často musí omezit zásoby, pozdržet investice nebo zrychlit inkaso pohledávek.
- Pokud je úvěr zajištěn zástavou zásob, pohledávek nebo majetku, každá změna hodnoty zajištění (např. pokles tržní ceny nemovitosti nebo snížení ratingu odběratelů) může vést k požadavku banky na dodatečné zajištění nebo snížení čerpání.
- Poznámka z praxe: Banky sledují nejen účetní výkazy, ale i měsíční vývoj cash flow a plnění finančních kovenantů (např. ukazatel EBITDA, DSCR, Current Ratio). Jejich porušení může vést k omezení čerpání úvěru, zvýšení úroku nebo okamžitému zesplatnění.
ÚVĚROVÝ LIMIT
✓ Alternativní formy financování: factoring, leasing
Vedle klasických bankovních úvěrů hrají v řízení likvidity významnou roli také:
- Factoring – umožňuje okamžité získání hotovosti za pohledávky po dodání zboží; zlepšuje krátkodobou likviditu, ale zvyšuje náklady financování.
- Leasing – snižuje počáteční odliv hotovosti při pořízení majetku, ale vytváří fixní měsíční splátky, které zatěžují cash flow v budoucnu.
Každý z těchto nástrojů má jiný dopad na strukturu aktiv a pasiv a tím i na likviditu.
RESTRU A BANKA
✓ Restrukturalizace a role bank
Pokud se firma dostane do finančních potíží, jedná nejprve s bankami. Banky totiž bývají hlavními věřiteli a mají největší vliv na průběh restrukturalizace. Typické kroky zahrnují:
- Odklad splátek (standstill dohoda) – banka dočasně pozastaví splátky úvěrů, aby firma mohla stabilizovat provoz.
- Reprofilaci úvěru – prodloužení splatnosti, snížení úrokové sazby nebo změna frekvence splátek.
- Přechod části závazků na jinou instituci (syndikace, refinancování) – zlepšuje stabilitu financování.
- Kapitalizaci části dluhu – v krajních případech může banka souhlasit s tím, že část pohledávky se promění v kapitálový podíl (např. u větších skupin).
- Haircut (snížení dluhu) – výjimečně, zejména při reorganizaci podle insolvenčního zákona, kdy se banka i ostatní věřitelé dohodnou na částečném odpuštění závazků výměnou za pokračování provozu a vyšší šanci na dlouhodobé uspokojení pohledávek. V USA je tento proces běžný v rámci Chapter 11, kde se věřitelé často dohodnou na snížení pohledávek o 20–30 %, aby podnik mohl fungovat dál. V České republice je takové řešení možné (ale není časté) v rámci reorganizace podle insolvenčního zákona, avšak celý proces je více formální, soudně řízený a probíhá zpravidla až v pokročilé fázi finančních potíží, kdy pravděpodobnost úspěšného ozdravení bývá nižší než v americkém systému.
BUDOVÁNÍ DŮVĚRY
✓ Důležité!
- Udržování dlouhodobé důvěry a transparentní komunikace s bankami je pro stabilní likviditu firmy, která je na bankovním financování závislá, naprosto zásadní. Banka, která věří v schopnost firmy své závazky plnit, je často ochotná poskytnout: odklad splátek, dočasné zvýšení úvěrového rámce, nebo upravit podmínky financování tak, aby firma mohla překonat dočasné problémy.
- Důvěra banky se ale buduje dlouhodobě – pravidelným reportováním výsledků, otevřenou komunikací a realistickými finančními plány.
VLASTNÍK - ZDROJ LIKVIDITY
VLASTNÍK
✓ Vlastníci a investoři a jejich vliv na likviditu firmy
- Vlastníci a investoři představují nejflexibilnější, ale zároveň nejméně předvídatelný zdroj financování likvidity firmy.
Na rozdíl od bank či dodavatelů mohou reagovat rychle a bez složité administrativy – poskytnout kapitál, odložit výplatu dividend nebo přinést strategického partnera.
Zároveň ale jejich rozhodnutí může firmě likviditu i výrazně oslabit, zejména pokud z ní příliš brzy odčerpají zisky nebo kapitál (obvykle přes půjčky majiteli či jiným firmám, které majitel ovlvádá). - Správně nastavený vztah mezi vlastníky, ziskovostí a likviditou je proto klíčový pro dlouhodobou stabilitu firmy.
KAPITÁL
✓ Kapitál jako základní polštář likvidity
- Vlastní kapitál představuje základní ochrannou vrstvu proti ztrátě likvidity. Firmy s dostatečným kapitálem mají větší důvěru bank i dodavatelů, snáze získávají úvěry a ustojí krátkodobé výkyvy cash flow. Naopak firmy s tenkou kapitálovou základnou jsou zranitelné – i menší pokles tržeb či zpoždění inkasa může vést k neschopnosti hradit závazky. Proto by vlastníci měli pravidelně doplňovat kapitál, zejména při růstu tržeb, expanzi nebo investičních projektech.
- Příklad z praxe: Firma s ročním obratem 200 mil. Kč a vlastním kapitálem 5 mil. Kč má poměr vlastního kapitálu k aktivům jen 5 %. Jakýkoli krátkodobý výpadek pohledávek či pokles marže může znamenat nedostatek hotovosti. Pokud by vlastníci navýšili kapitál o 10 mil. Kč, zvýší tím nejen stabilitu, ale i důvěru bank a dodavatelů – a tím i dostupnost dalších zdrojů.
DIVIDENDA
✓ Rozhodování o dividendách
- Výplata dividend je pro vlastníky odměnou, pro firmu však znamená odliv hotovosti a oslabení likvidity.
Mnoho společností vyplácí dividendy podle účetního zisku, nikoli podle reálného peněžního přebytku – což je častá chyba. - Účetní zisk může být vysoký, ale pokud je vázán v zásobách, pohledávkách nebo investicích, hotovost fyzicky chybí.
Vyplacením dividendy tak firma často spotřebuje provozní kapitál, který měl sloužit k financování běžné činnosti. - Doporučení:
Dividendy vyplácet pouze z volného cash flow – tedy až po pokrytí všech provozních a investičních potřeb.
Ideálně kombinovat pevnou část (např. 50 % zisku) a flexibilní část (dalších 50 % jen při splnění likviditních kritérií).
VKLADY A PŮJČKY
✓ Vklady a půjčky od vlastníků
V období růstu nebo při krátkodobém napětí mohou vlastníci pomoci firmě:
navýšením základního kapitálu,
nebo poskytnutím překlenovací půjčky.
Tyto zdroje často přicházejí rychleji než bankovní úvěr a bez složitého schvalování.
Je však důležité, aby byly správně formálně ošetřeny – zapsány jako půjčka společníka nebo zvýšení vlastního kapitálu, nikoli jako neformální „výpomoc“.
Rozdíl v dopadu:
Vklad do kapitálu zvyšuje stabilitu a zlepšuje poměr vlastních a cizích zdrojů.
Půjčka od společníka sice krátkodobě zlepší likviditu, ale v rozvaze zůstává závazkem, který může později zatěžovat solventnost.
INVESTOR
✓ Vstup investora – posílení nebo ztráta kontroly
Při větších restrukturalizacích nebo růstu může být řešením vstup nového investora.
Investor obvykle přináší nejen kapitál, ale i nové kontakty, přístup na trhy nebo know-how.
Současně však dochází ke zředění podílů původních vlastníků a částečné ztrátě rozhodovací kontroly.
Z hlediska likvidity je vstup investora často klíčový – umožní:
doplnění pracovního kapitálu,
snížení zadlužení,
a stabilizaci cash flow v období přechodných ztrát.
Firmy, které vstup investora oddalují příliš dlouho, často přicházejí s nabídkou až ve chvíli, kdy jejich finanční situace je kritická – a tím se jejich vyjednávací pozice dramaticky zhoršuje.
RESTRU A VLASTNÍK
✓ Restrukturalizace a role vlastníků
Když se firma dostane do finančních potíží, role vlastníků se stává rozhodující.
Právě oni musí ukázat, že jsou připraveni nést část nákladů krize a přispět k řešení.
Typické kroky zahrnují:
Odklad výplaty dividend a odměn vedení,
Vklad vlastního kapitálu na překlenutí krátkodobého nedostatku,
Poskytnutí půjčky společníka s odloženou splatností,
Vstup investora nebo strategického partnera s cílem stabilizovat financování,
nebo v krajních případech kapitalizaci části závazků (dluhy věřitelů se mění na podíl ve firmě).
V zahraničí, zejména v USA, je běžné, že vlastníci v rámci restrukturalizace podle Chapter 11 obětují část svého podílu, aby udrželi firmu v chodu a přilákali nový kapitál.
V českém prostředí probíhá obdobný proces v rámci reorganizace dle insolvenčního zákona, ale s menší flexibilitou a přísnějšími podmínkami pro vstup nových investorů.
LIKVIDITA VS. ZISK
✓ Důležité!
Vlastníci by měli mít na paměti, že likvidita firmy je předpokladem ziskovosti – ne naopak.
Bez dostatku hotovosti nelze financovat provoz, investice ani splácet úvěry, a žádná účetní ziskovost to nezachrání.
Z pohledu dlouhodobého řízení firmy platí:
zisk vytváří hodnotu,
cash flow udržuje život.
Vlastník, který dokáže vyvážit obojí, má zdravou firmu a důvěru všech ostatních – bank, investorů i zaměstnanců.
STÁT - VĚŘITEL, KTERÝ UMÍ POMOCI
STÁT JAKO VĚŘITEL
✓ Vedle dodavatelů, bank a vlastníků existuje skupina věřitelů, která má na likviditu firmy často nejtvrdší a nejméně flexibilní dopad – stát a jeho instituce. Patří sem zejména
- finanční úřad,
- správa sociálního zabezpečení a
- zdravotní pojišťovny.
Zatímco banky nebo obchodní partneři jsou ochotní hledat kompromis (obchodní zájem, zájem na racionálním postupu z pohledu řízení rizika), tyto instituce oby měly postupovat podle zákona, nikoli podle vztahu nebo situace firmy, ale realita je jiná, jelikož jsou obvykle svázané s regionem a pokud firma spolupracuje, chtějí ji podpořit, jako zaměstnavatele.
VYNUCENÝ DLUH
✓ Vznik „vynuceného dluhu“.
K „vynucenému dluhu“ u těchto institucí dochází nejčastěji v době, kdy firmě chybí krátkodobá likvidita a není schopna včas odvést povinné platby. Typické případy vynuceného dluhu:
- Finanční úřad – neuhrazená DPH, daň z příjmů nebo spotřební daň,
- Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) – neodvedené sociální pojištění za zaměstnance,
- Zdravotní pojišťovny – neuhrazené zdravotní pojištění zaměstnanců.
Zatímco u běžných věřitelů lze vyjednat odklad nebo splátkový kalendář předem, u těchto institucí se dluh často vytváří automaticky – prostě tím, že platba nebyla provedena. Následně začíná běžet penále, úroky z prodlení a hrozí exekuce. Dáse se to ale řídit, když s těmito institucemi komunikujete.
DOPAD DLUHU VŮČI STÁTU
✓ Dluh vůči státu má dvojí dopad:
- Bezprostřední finanční tlak – vznik penále, úroků a nutnost hradit staré závazky současně s novými.
- Reputační a právní tlak – riziko exekučních srážek, obstavení účtu či nemožnost čerpat dotace a úvěry.
Typický problém:
Firma, která krátkodobě neodvede DPH nebo pojistné, může, POKUD NEKOMUNIKUJE S ÚŘADY, během několika měsíců čelit složenému efektu:
penále + úrok + zabavení účtu → což zcela paralyzuje provoz.
Náklady na překlenutí takového stavu jsou často vyšší než původní dluh.
Příklad z praxe:
Firma neodvede včas DPH ve výši 2 mil. Kč.
Po 3 měsících má kvůli penále a úrokům povinnost uhradit 2,1 mil. Kč a finanční úřad zároveň obstaví firemní účet.
Banka zastaví čerpání úvěru, dodavatelé žádají platby předem – likvidita se zhroutí během týdne.
DOHODA
✓ Možnosti dohody a odkladů
I když tyto instituce bývají nekompromisní, existují určité mechanismy, jak situaci řešit:
- Žádost o posečkání daně nebo rozložení na splátky (podle § 156 daňového řádu).
– Finanční úřad může schválit odklad či splátkový kalendář, pokud dlužník prokáže, že dluh vznikl dočasně a odklad zlepší schopnost platit v budoucnu. - Žádost o splátkový kalendář pojistného u ČSSZ nebo zdravotních pojišťoven.
- Žádost o posečkání daně nebo rozložení na splátky (podle § 156 daňového řádu).
– Musí být doloženo, že firma dále platí běžné závazky a udržuje zaměstnance.
Prominutí příslušenství (penále, úroků) – možné v odůvodněných případech, zejména při prokazatelném zlepšení situace nebo při ozdravném plánu.
Jinými slovy, pokud komunikujete, stát vás obvykle podrží a často i dlouhodobě, záleží na finančním úřadu,, vašem přístupu a druhu podnikání – zejména pokud jste také zajímavý zaměstnavatel v oblasti…
DŮVĚRA
✓ Vztah k ostatním věřitelům a bankám
Dluh vůči státu má dopad i na vztahy s ostatními věřiteli.
Banky i obchodní partneři tyto závazky pečlivě sledují – jakmile zjistí, že firma neplatí odvody nebo má exekuci od finančního úřadu, okamžitě zvyšují rizikový profil.
To může vést k:
- snížení úvěrových limitů,
- zastavení kontokorentu,
- požadavku na platby předem od dodavatelů.
RESTRU A STÁT
✓ Restrukturalizace a stát jako věřitel
V případě finančních potíží se stát chová jako prioritní věřitel – jeho pohledávky jsou zpravidla přednostní.
Při insolvenčním řízení má daňová správa, ČSSZ i zdravotní pojišťovny specifické postavení – část jejich pohledávek je neprominutelná (např. sražené pojistné zaměstnanců).
To znamená, že:
- stát bývá nejméně ochoten akceptovat „haircut“ (snížení dluhu),
- reorganizační plán může být schválen i přes jejich nesouhlas, ale tyto instituce často trvají na plném uspokojení,
a jakmile dojde k porušení dohody, zahajují okamžitě exekuci.
V praxi to znamená, že firmy s vysokým dluhem vůči státu mají nejmenší prostor pro vyjednávání a jejich restrukturalizace je nejnáročnější.
SIGNÁL ZTRÁTY KONTROLY NAD LIKVIDITOU
✓ Důležité!
Dluhy vůči státu, sociálce a pojišťovnám nejsou běžný závazek – jsou signálem ztráty kontroly nad likviditou.
Na rozdíl od jiných věřitelů je zde menší „vyjednávací prostor“, proto platí pravidlo: „Nejdříve plať státu, potom ostatním.“
ZAMĚSTNANCI
VLASTNÍ ZAMĚSTNANCI
✓ VALSTNÍ ZAMĚSTNANEC
Čím je větší podíl mezd na nákladech firmy, tím je datum, kdy firma zasílá mzdu zásadnější pro řízení likvidity.
- Když firma nemá peníze, tak obvykle postupuje v tomto sledu: 1) neplatí dodavatelům co to jde 2) neplatí státu 3) nyní bych měl napsat, že neplatí zaměstnancům, ale reálně, když se to stane, tak už je obvykle na ní podán insolvenční návrh a firma prochází nějakou resatrukturalizací. Tedy jde to o den či dva, možná u malých firem i více dnů, ale delší prodlení je pro firmu devastující (odchody zaměstnanců, ins. návrhy zaměstnanců, negativní publicita u partnerů firmy atp.).
AGENTRUNÍ ZAMĚSTNANCI
✓ AGENTURNÍ ZAMĚSTNANCI
Dluh za agenturní zaměstnance neplatím zaměstnancům, ale firmě, která mi je najímá. Obvyklá je splatnosti 7-14 dnů po konci měsíce, ale jsou obvyklé i 30 až 120 denní splatnosti. Delší splatnost, ale akceptuje jen taková agentura, která má přístup k financování a odběratel musí být bonitní.
- pokud fakturu nezplatím včas – agentura může zaměstnance neposlat do práce a pak záleží jak jsou důležití ve výrobním či jiném procesu. Tak jako u mezd krátké jednorázové prodlení jde asi ustát, ale opakované a dlouhodbější nikoli. Pokud nastane druhotná platební neschopnost a agentura zaměstnancům nezaplatí, odejdou.
- agenturní zaměstnanci jsou obvykle dražší než vlastní, nicméně firma v případě poklesu tržeb se těchto agenturních zaměstnanců snadněji zbaví (viz problém mnoha zasažených firem poklesem tržeb v letech 2008/2009). Současně pomáhají vykrýt nedostatek zaměstnanců na trhu.
OSTATNÍ VĚŘITELÉ
ODBĚRATEL
✓ ODBĚRATEL
Odběratel se stává současně věřitelem v okamžiku, kdy mě jako dodavateli:
- poskytne zálohovou platbu – časté u speciálních zakázek pro výrobu, obvyklé při velkých obchodních transakcích unikátní povahy atp. Pozn. Někdy u dlouhodobé kapitálově náročné výroby poskytne dodavatel půjčku na financování provozního cyklu, která se nesplácí po dobru trvání výroby a firmy nemusí neustále řešit vypořádání záloh. Podobně u významných obchodních transakcí, kdy dodavatel musí zboží objednat a zaplatit předem odběratel často na těchto transakcích participuje zálohou – velké dodávky, které odběratel nemůže jinde získat…
- dodá materiál pro výrobu – dodavatel chce mít jistotou kvality a nebo je schopen nakoupit materiál výhodněji než my. Pozn.: Pokud materiál poskytne jen pro práci ve mzdě, tak to není náš závazek – materiál zůstává v účetnictví odběratele.
- vyúčtuje zalistovací poplatky (řetězce), sjednaných objemových bonusů (velkoobchod), nejrůznějších skont za včasnou platbu atp.
- prodá nám zboží, materiál či jinou službu
✓ VYPOŘÁDÁNÍ S ODBĚRATELEM
Jakým způsobem s odběratelem nastavíme vztahy může mít významný dopad na likviditu:
- řešení záloh: obdržíme/neobdržíme zálohu či dlouhodobou půjčku na výrobu či nákup…
- řešení zápočtů: protipohledávky nám odběratel započítává hned při nové fakturaci a nebo je započítáváme po dohodě
- řešení skladu: je rozdíl, pokud máme jedem sklad pro všechny a nebo odběratel vyžaduje mít naše zboží či výrobky u něj v konsiganci (ve skladu, který financujeme plně my, jako dodavatel), případně pokud odběratel požaduje just in time a má krátké lhůty a sankce za porušení dodávek, tak to znamená, že musíme držet větší objem skladu, abychom tyto požadavky splnili