HLAVNÍ RIZIKA OSLABENÍ LIKVIDITY
LIKVIDITA FIRMY
HLAVNÍ RIZIKA OSLABENÍ LIKVIDITY
Obsah článku
PŘÍČINY OSLABENÍ LIKVIDITY FIRMY
ZTRÁTOVOST
✓ Společnost spotřebuje provozní zdroje na financování ztrátového hospodaření.
- Bylo by chybou se však domnívat, že likvidní riziko je způsobené především ztrátovým hospodařením (špatnou rentabilitou). Existuje mnoho společností, kterou jsou ziskové, nicméně pracují s vysokým likvidním rizikem – viz. dále.
ZADLUŽENOST
✓ Společnost spotřebuje provozní zdroje na financování dluhů
- Pokud má firma vysoký podíl úročeného kapitálu na financování (platí úroky) a/nebo vyosoký podíl splátek úvěrů a půjček v porovnání s tím co je schopna vydělat v provozu, tak v případě, že nastane situace, že poklesene ziskovost firmy, firma hradí tyto dluhy z provozu, respektive z pracovního kapitálu a oslabuje se jí tak reálná likvidita, jelikož pracovní kapitál není virtuální, ale znamená, že pokud uhradím splátku na kterou jsme nevydělal a nemám rezervu, tak ji uhradím tak, že některému z věřitelů nezap
ZNEHODNOCENÍ AKTIV
✓ Problematická provozní aktiva (zásoby, pohledávky)
- Vysoký podíl problematických (nelikvidních) pohledávek či vysoký podíl problematických (nelikvidních) zásob ohrožuje likviditu společnosti. Nejefektivnější obranou proti vzniku problematických pohledávek, které by mohly ohrozit fungování společnosti je diverzifikace odběratelů a řízení odběratelského rizika (credit risk management).
CHYBÍ REZERVA
✓ Neschopnost zajistit financování mimořádných událostí:
- významný odběratel přestane platit, banka sesplatní úvěr atp. Právě schopnost firmy zajistit si zdroje (interní/externí), na překlenutí nejen těchto mimořádných událostí, je významnou skutečností, která je důležitá pro hodnocení likvidního rizika firem: prodej majetku, prodloužení splatností závazků dodavatelům (kteří to akceptují – splátkové kalendáře), načerpání nových bankovních úvěrů, financování ze záloh odběratelů aj.).
- Sezonní potřeba extra financování nebo financování spojené s extra velkou zakázkou má také charakter mimořádnosti.
NEŘÍZENÉ VYTAHOVÁNÍ PROSTŘEDKŮ Z PROVOZU
✓ Výplaty podílu na zisku, půjčky společníkům, atp. na úkor věřitelů.
✓ Financování investiční činnosti z provozních zdrojů
ROSTOUCÍ OBRAT
✓ Rychle rostoucí společnosti (financování rychle rostoucích tržeb)
- Obecně: při růstu tržeb se zpravidla zvyšuje zadluženost a prodlužuje se splatnost závazků z OS. Pokud společnost roste a nedokáže profinancovat rostoucí pohledávky a zásoby, může to mít i likvidační dopad. Pozn: Růst tržeb zpravidla má tyto pozitivní dopady: nárůst rentability z důvodu úspor z rozsahu – nicméně neplatí vždy (viz. bod zvratu). Lepší vyjednávací postavení s dodavateli, odběrateli a věřiteli vč. bank. Vyšší diverzifikaci dodavatelů, odběratelů, produktů aj.
- Rychle rostoucí společnosti jsou především mladé, kapitálově slabé společnosti, které nemají dostatečný vlastní kapitál či přístup k dostatečným bankovním úvěrům a financují růst tržeb/respektive aktiv z cizích zdrojů (zpravidla především závazků z OS)
- Problematika financování zásob: pokud se jedná o společnost s nízkým stavem zásob (např. dopravce) a krátkodobá aktiva se rovnají krátkodobým pasivům a dodavatelé jsou ochotni kopírovat splatnosti odběratelů, tak rychlý růst nemusí nutně přinášet zvýšené riziko likvidity, za předpokladu, že kvalita pohledávek zůstane dobrá.
- Udržitelný růst: Pokud růst oběžných aktiv (pohledávky, zásoby) je financován „rovnoměrně“ ze samofinancování firmy (nejlépe provozního CF), závazků z OS (při růstu závazků se neprodlužuje splatnost a struktura závazků zůstává stabilní) a bankovních zdrojů, nárůst tržeb/aktiv neprodlužuje neadekvátně splatnosti závazků. Společnost také může řídit financování růstu aktiv přes zkracování obrátky oběžných aktiv – nicméně zpravidla při růstu tržeb dochází k opačnému efektu: agresivní obchodní politika často přináší nárůst problematických pohledávek a chybné nákupy či výroba aj. přináší růst méně likvidních zásob.
- Provozní cyklus: Pokud je inkaso pohledávek a doba obratu zásob (provozní cyklus) delší než splatnosti závazků od dodavatelů musí společnost mít dostatek vlastního či bankovního financování při růstu tržeb, aby nedošlo k prodlužování splatnosti závazků z obchodního styku.
PROPAD TRŽEB
✓ Propad tržeb se negativně promítne do likvidity např. z těchto důvodů:
- Významnější pokles tržeb je často spojen se ztrátovostí, jelikož firma nestačí úzpůsobit náklady novým podmínkám. A i pokud firma není ve ztrátě, často nevydělá na splátky úvěrů, které, aby se nedostala do defaultu, hradí na úrok ostatních věřitelů – obvykle dodavatelů, druhotně pojiš´tovny, sociálky či finčnního úřadu (DPH).
- Firmě roste obrátka zásob – obchod se ještě nepřizpůsobil nové realitě. Tyto nově vázané peníze musí firmy financovat.
- Firmě klesá výše pohledávek – pokud pohledávky jsou určené pro regulaci bankovního úvěru, tak klesá i výše provozních úvěrů. Pokud tato výše nekoresponduje s pokelsem zásob a pohledávek firmy, tak firmě tyto zdroje chybí.
- Pokud má firma výrazně záporný pracovní kapitál, tedy krátkodobá aktiva jsou menší než dlouhodobá – například celková likvidita činí 70 % a pracovní kapitál činí 30 mil. Kč a poklesou této firmě tržby o 20 %, tak jelikož se zvýší podl záporného pracovního kapitálu na likviditě, firmě se zhorší likvidní pozice. Proto kombinace propadu obratu, ztrátovosti a významného záporného pracovního kapitálu je často pro firmy likvidační.