ŘÍZENÍ PRACOVNÍHO KAPITÁLU
LIKVIDITA FIRMY
LIKVIDITA A ŘÍZENÍ PRACOVNÍHO KAPITÁLU
Obsah článku
ČLÁNEK PORKÝVÁ TUTO OBLAST LIKVIDITY: CELKOVÁ LIKVIDITA
CELKOVÁ LIKVIDITA VS. PRACOVNÍ KAPITÁL
VÝPOČET
✓ Výpočet celkové likvidity a pracovního kapitálu vychází úplně ze stejných hodnot. Jen ve výpočtu likvidity je výsledkem poměr, tedy procento a výsledkem pracovního kapitálu je částka. Viz příklad výpočtu níže.
-
Celková likvidita se počítá
jako poměr krátkodobých aktiv a krátkodobých závazků. Pokud jsou krátkodobá aktiva (pohledávky, zásoby, peníze) ve výši 120 mil. a krátkodobá pasiva (krátkodobé závazky, bankovní úvěry aj.) ve výši 90 mil. tak celková likvidita činí 133 % (120/90 = 133).
-
Pracovní kapitál se počítá
jako rozdíl krátkodobých aktiv a krátkodobých závazků. Pokud jsou krátkodobá aktiva (pohledávky, zásoby, peníze) ve výši 120 mil. a krátkodobá pasiva (krátkodobé závazky, bankovní úvěry aj.) ve výši 90 mil. tak pracovní kapitál bude činit (120-90 = 40 mil.).
Z výše uvedeného příkladu tak víme, že celková likvidita činí 133 % a že těch 33% představuje kladný pracovní kapitál ve výši 40 mil. Kč, což je hodnota o kterou krátkdobá aktiva převyšují krátkodobé závazky.
- Při celkové likviditě 100% bude tedy pracovní kapitál nula.
- Kladná celková likvidita respektive kladný pracovní kapitál je, když jsou krátkodobá aktiva větší než krátkodobá pasiva a naopak.
HODNOCENÍ
✓ Změna celkové likvidity
- je ovlivňována změnou výše pracovního kapitálu a jeho poměrem k velikosti krátkodobých závazků.
- Tedy pokud pracovní kapitál zůstane stejný (firma nevydělá žádné peníze, které by zůstaly na financování provozu atp.), v našem příkladu 30 mil. ale dojde k růstu tržeb a tím i krátkodobých aktiv na 200 a krátkodobých pasiv na 170, tak celková likvidita poklesne ze 133 % na 118 %. Pracovní kapitál zůstal ve stejné výši a jeho podíl na financování provozu se zmenšil.
- Růst celkové likvidity, například žím, že firma dosáhne zisk, který nechá na financování provozu – pracovního akpitálu (pracovní kapitál se o tento zisk zvýší). Tento nárůst má pozitivní dopad na likvidní situaci firmy. Pokles pracovního kapitálu, nejčastěji z důvodu fianncování dlouhodobých splátek na které firma nevydělá z krátkodobých zdrojů nebo prostě z důvodu fianncování ztrátového hospodaření, má negativní dopad na likviditu.
✓ Příklady změny pracovního kapitálu:
- Kladný pracovní kapitál: Pokud činí celková likvidita 125% (krátkodobá aktiva 50 mil. / krátkodobé cizí zdroje 40 mil. = 125%), tak má společnost kladný pracovní kapitál 10 mil. (50-40=10). Pokud krátkodobá aktiva poklesnou o 50% na 25 mil. a pracovní kapitál zůstane 10 mil. (kr. pasiva tak musí být 15 mil.), tak ukazatel celkové likvidity vzroste na 167% (25/15=167%), jelikož se zvýší podíl pracovního kapitálu na financování krátkodobých závazků. Společnosti se uvolní provozní zdroje, které může použít na snížení zadluženosti atp.
- Záporný pracovní kapitál: Pokud činí celková likvidita např. 83%, tak při poklesu oběžných aktiv (pohledávky, zásoby, peníze) o 50% poklesne celková likvidita na 67%, jelikož při poklesu tržeb celková likvidita pod 100% (záporný pracovní kapitál) zhoršuje likvidní situaci firmy.
PRACOVNÍ KAPITÁL
VÝPOČET
✓ Pracovní kapitál se počítá
jako rozdíl krátkodobých aktiv (krátkodobé pohledávky, zásoby a krátkodobý finanční majetek) a krátkodobých závazků (krátkodobé a úvěry).
- Kladný pracovní kapitál je, když jsou krátkodobá aktiva vyšší než krátkodobá pasiva a naopak. Čím je kladný pracovní kapitál vyšší tím lepší pro hodnocení likviditu firmy, pokud jsou oběžná aktiva likvidní.
- Pokles pracovního kapitálu znamená, že firma má méně zdrojů na financování provozní činnosti, financování pohledávek, zásob a placení kr. závazků. Firmě například poklesne pracovní kapitál o 5 mil. v důsledku financování ztráty nebo investiční činnosti z provozních zdrojů firmy. Pokles pracovního kapitálu například znamená, že firma vzala došlé peníze od odběratelů a místo toho, aby zaplatila své závazky dodavatelům, tak tyto zdroje použila na financování ztráty, výplaty dividend nebo investic (financování dlouhodobých aktiv, krátkodobými zdroji).
OPATŘENÍ PROTI POKLESU PRACOVNÍHO KAPITÁLU
✓ Firma může vykompenzovat pokles pracovního kapitálu např. v důsledku ztrátovosti či investiční činnosti z provozních zdrojů například těmito opatřeními:
- navýšením vlastního kapitálu
- načerpáním úvěru
- snížením zásob (zefektivnění obrátky skladu, výprodej starých zásob aj.)
- atd.
tak dojde v našem příkladu k nárůstu závazků z obchodního styku o 5 mil. A při růstu závazků z obchodního styku bez růstu tržeb dojde k také nárůstu průměrné doby, za kterou firma hradí své závazky dodavatelům (například z 50 na 70 dnů). Likvidita firmy se oslabila – firma platí v průměru o 20 dnů později. Pozn.: Pokud firma hradí 70 dnů od vystavení faktury, tak to neznamená, že všem. Pokud polovina dodavatelů vyžaduje hradit závazky do 30 dnů, tak to znamená, že druhé polovině musí hradit cca 100 dnů od vystavení, aby se firma dostala na průměrných 70 dnů.
DŮVODY NÁRŮSTU PRACOVNÍHO KAPITÁLU
✓ Nárůst pracovního kapitálu
znamená, že firmě narostou zdroje na financování provozní činnosti. Firmě například naroste pracovní kapitál o 15 mil:
- ze zisku (+5 mil.)
- z navýšení vlastního kapitálu (+5 mil.)
- z prodeje nemovitosti (+5 mil.).
A tento pracovní kapitál si může majitel firmy snadno vyplatit za těchto předpokladů:
A) Firma tyto zdroje nepoužije na financování dlouhodobých aktiv či splátek dlouhodobých závazků: nová investice (nákup nového stroje z vlastních zdrojů firmy), dlouhodobu půjčku spřízněné společnosti, spláktu dlouhodobého úvěru atp.
B) Firma tyto nepoužije na financování pracovního kapitálu, tedy financování změny pohledávek (růst), zásob (růst), závazků a kr. bankovních úvěrů a půjček (pokles).
Tedy pokud těchto 15 mil. navýšilo čistý pracovní kapitál a současně nedošlo k využití těchto zdrojů na financování provozu, tak si tyto zdroje může majitel vyplatit bez dopadu na provoz firmy. Pokud, ale došlo k jejich spotřebování investicemi či financování pohledávek či zásob, tak vyplacení 15 mil. musí majitel někde vzít (volné peníze na bankovním účtu, nečerpaná část úvěru, jiná půjčka), jinak celá část se zákonitě přenese na dodavatele – o 15 mil. se mi navýší závazky z obchodního styku.
Nárůst pracovního kapitálu sice posiluje likviditu firmy, ale může se stát, že při nárůstu pracovního kapitálu firmy např. o 15 mil. se reálně likvidita firmy nezlepší, jelikož firma ve stejném období utrpěla ztrátu z neplacení pohledávek dodavateli v podobné výši 15 mil. Opticky se tak likvidita meziročně zlepšila, ale reálně nikoli. Firma nicméně alespoň vydělala na znehodnocená oběžná aktiva, nedobytné pohledávky. Pozn.: Až při zoprávkování pohledávek dojde k poklesu pracovního kapitálu a tím i zreálnění stavu celkové likvidity.
✓ Příklady změny pracovního kapitálu na celkovou likviditu:
- Kladný pracovní kapitál: Pokud činí celková likvidita 125% (krátkodobá aktiva 50 mil. / krátkodobé cizí zdroje 40 mil. = 125%), tak má společnost kladný pracovní kapitál 10 mil. (50-40=10). Pokud krátkodobá aktiva poklesnou o 50% na 25 mil. a pracovní kapitál zůstane 10 mil. (kr. pasiva tak musí být 15 mil.), tak ukazatel celkové likvidity vzroste na 167% (25/15=167%), jelikož se zvýší podíl pracovního kapitálu na financování krátkodobých závazků. Společnosti se uvolní provozní zdroje, které může použít na snížení zadluženosti atp.
- Záporný pracovní kapitál: Pokud činí celková likvidita např. 83%, tak při poklesu oběžných aktiv (pohledávky, zásoby, peníze) o 50% poklesne celková likvidita na 67%, jelikož při poklesu tržeb celková likvidita pod 100% (záporný pracovní kapitál) zhoršuje likvidní situaci firmy.