PROČ VLASTNÍ KAPITÁL KLAME

ANALÝZA VLASTNÍHO KAPITÁLU

ANALÝZA VLASTNÍHO KAPITÁLU PRO MAJITELE

Obsah článku

Zpět na články

PROČ JE KAPITÁLOVÁ STRUKTURA DŮLEŽITÁ

Jdi na obsah článku

VĚŘITEL VS. MAJITEL

✓   Proč má majitel a věřitel jiné očekávání od vl. kapitálu

  • Výši vlastního kapitálu zreálňují především věřitelé, kteří chtějí znát reálný podíl vlastního kapitálu na financování firmy, jelikož zpravidla čím je tento podíl vyšší, tím je firma bonitnější.
  • Majitelé firem naopak chtějí, aby firma vypadala pro věřitele jako bonitní a jedním z hlavních aspektů je ukazatel podílu vlastního kapitálu. Proto majitelé firem vynalézají způsoby jak tento podíl zvýšit a nebo zabránit jeho snížení.

HLEDÁ SE REÁLNÝ VLASTNÍ KAPITÁL

Jdi na obsah článku

CO TVOŘÍ VLASTNÍ KAPITÁL

✓   Z čeho je vlastní kapitál složen

Dvě firmy mohou mít:

    • stejnou výši vlastního kapitálu,
    • stejný podíl vlastního kapitálu na aktivech,

a přesto být rizikově zcela odlišné.

Rozhodující není jen kolik vlastního kapitálu firma má, ale z čeho se skládá.

Vlastní kapitál může být tvořen například:

    • reálně splacenými peněžními vklady
    • nerozděleným ziskem,
    • oceňovacími rozdíly,
    • goodwill-em,
    • odloženou daňovou pohledávkou,
    • neuhrazeným upsaným kapitálem.

Z pohledu rizika mají tyto položky zcela odlišnou kvalitu. Pokud bych hodnotil kvalitu vlastního kapitálu výše uvedené firmy firmy, tak bych od vlastního kapitálu odečetl s výjimkou splaceného vkaldu a nerozděleného zisku, všechny výše uvedené položky jelikož jsou virtuální – někdo je vytvořil tak, že přecenil aktiva, zaplatil za akvizici více než je účetní cena a zbyl mu goodwill, vytvořil odloženou daňovou pohledávku – na kteroua, ale firma ještě nevydělala a neuhrazený upsaný kapitál nepotřebuje komentář. 

✓   Kdo firmu skutečně financuje aneb kdy vlastní kapitál je opticky větší a nebo, a to častěji, opticky výrazně nižší

  • závazky za společníkem, ačkoli jako cizí zdroje, mohou být fakticky dlouhodobým vlastním financováním.
    Respektive často vytváří tzv. quazi equity, tedy společně s valstním kapitálem, financování od majitele. Samozřejmně pokud jsou v aktivech opět pohledávky za majitelem či skupinou nebo podíly, tak to je spíše „quazi-kapitálový“ průtokový ohřívač a qvazi kapitál nevytvářejme. 
  • pokud je vlastní kapitál tvořen položkami bez peněžního krytí (oceňovací rozdíly atp.)

NADHODNOCENÝ KAPITÁL

✓   Účetně vysoký vlastní kapitál ≠ reálné financování

Vlastní kapitál může být opticky nadhodnocený, aniž by firma měla odpovídající finanční sílu.

Typické příklady:

    • vlastní kapitál je navýšen goodwill-em nebo nehmotnými aktivy s nejistou hodnotou (obvykle při akvizicích a nejrůznějším přecenění majetku)
    • vlastní kapitál roste díky odložené daňové pohledávce
    • firma eviduje pohledávky za upsaný vlastní kapitál, které nebyly nikdy splaceny – respektive majitel podepsal u notáře, že do firmy vloží např. 1 mil., ale do firmy ho nevložil – kapitál narostl a proti němu pohledávka, ale to je vše, jen čísla, žádné reálné peníze nepřitekly.
    • ve vlastním kapitálu zůstávají oceňovací rozdíly bez reálného tržního základu – ocenit lze vše a téměř na cokoli… 

Účetně firma vypadá stabilně, reálně však nemá krytí vlastního kapitálu v kvalitních aktivech.

ZNEHODNOCENÁ AKTIVA

✓   Vlastní kapitál a znehodnocená aktiva

Výkazy často neukazují skutečnou kvalitu aktiv. Pokud firma:

    • drží nedobytné pohledávky,
    • má neprodejné nebo zastaralé zásoby,
    • eviduje finanční investice s trvale sníženou hodnotou,

a tato znehodnocení nejsou plně opravkována,
pak vlastní kapitál opticky zůstává vyšší, než odpovídá realitě.

VAZBA NA LIKVIDITU

✓   Vlastní kapitál a likvidita firmy

Firma může mít:

    • vysoký vlastní kapitál,
    • nízký podíl dluhu,

a přesto:

    • nemít peníze na provoz,
    • být závislá na krátkodobém financování,
    • mít zásadní problém s CASH FLOW.

Ano, zpravidla, čím větší vlastní kapitál, tím lepší likvidita firmy, ale může to být i naopak, firma s vlastním kapitálem 90 %, který tvoří podíly v jiných, vesměs znehodnocených firmách, je méně bonitní než firma s vlastním kapitálem 5 %, která má dobře řízené CASH FLOW.

A jak se této optické 90 % pasti vyhnout? Můžete to vyčíst pohledem na aktiva, zdali neobsahují půjčky, podíly atp.  a současně na ukazatele efektivyt (obrátka zásob, pohledávek), zdali firma nemá znehodnocená aktiva a odhadnout, jaká reálný výše kapitálu je použita k podnikání. V devadesátkách některé entity doslova stavily virtuální kapitálové hrady, aby získaly důvěru věřitelů, dnes už tato účelovost není tak častá.

ZHODNOCENÍ

  • Bez úprav nelze poznat reálný podíl vlastních zdrojů na financování firmy.
  • Teprve upravený vlastní kapitál dává smysl pro hodnocení kapitálové struktury firmy.

PŘÍKLADY KAPITÁLOVÉ STRUKTURY

Jdi na obsah článku

PŘÍKLAD 1

✓   Firma 1 se financuje z:

    • vlastního kapitálu
    • ze závazků za společníkem
    • z rezerv 
    • z půjček od spřízněných firem, které mají dlouhodobý charakter.

Firma 1 nemá znehodnocená aktiva ve významné výši.

Níže je příklad struktury financování takovéto společnosti v %:

    • 35% aktiv (X mil. Kč) tvoří vlastní financování firmy z toho vlastní kapitál x mil. + rezervy x mil. a závazky vůči společníkovi x mil. Kč.
    • 35% aktiv kryjí závazky z obchodního styku
    • 20% aktiv kryjí bankovní úvěry a výpomoci
    • 10% aktiv kryjí ostatní závazky

Samotný vlastní kapitál činí na financování společnosti pouze 11,7 %, pokud ale přičteme ostatní vlastní zdroje financování, činí tyto vlastní zdroje už relativně slušných 35 % .

PŘÍKLAD 2

✓   Firma 2 má stejnou strukturu financování jako firma 1, ale navíc má znehodnocená aktiva ve výši 40% aktiv (například pohledávky a podíl za spřízněnou společností, která je v konkurzu).

Firma 1 měla vlastní finanocvání ve výši 35 %. Nicméně firma 2 má tak významně znehodnocená aktiva, že reálné vlastní financování firmy je  -8% (X mil. Kč).

Důvodem záporné výše vlastního financování aktiv u FIRMY 2 je skutečnost, že firma má znehodnocená aktiva ve výši 40% aktiv, která jsem od vlastního financování odečetl. Současně jsem tato znehodnocená aktiva odečetl od jmenovatele.

Pozn.: Pokud bych pracoval jen s vlastním kapitálem, upravil bych o tato znehodnocená aktiva vlastní kapitál.

    • 58% aktiv kryjí závazky z obchodního styku
    • 33% aktiv kryjí bankovní úvěry a výpomoci
    • 17% aktiv kryjí ostatní závazky

Opticky (dle informací z výkazů aktiv a pasiv) je tedy finanční struktura FIRMY 1 a FIRMY 2 stejná, nicméně FIRMA 2 se po úpravě o znehodnocená aktiva financuje pouze z cizích zdrojů, je tedy významně rizikovější. Zvýšil se i podíl jednotlivých položek cizích zdrojů na financování aktiv vzhledem k úpravě aktiv o znehodnocená aktiva.

Podobně můžeme ponížit vlastní financování firmy (případně jen vlastní kapitál) a celková aktiva například:

    • o nehmotná aktiva
    • kladný oceňovací rozdíl k nabytému majetku
    • pohledávky za upsaný vlastní kapitál
    • nedobytné či neprodejné nezoprávkované pohledávky a zásoby

Co když má firma pohledávky i závazky za skupinou?

    • Pokud má firma dlouhodobé závazky za skupinou, které zahrnete do vlastního financování firmy a zároveň má firma i pohledávky za skupinou, je nutné tyto pohledávky od vlastního financování odečíst.

JAK ÚPRAVY VLASTNÍHO KAPITÁLU MĚNÍ POHLED NA RIZIKOVOST FIRMY

Jdi na obsah článku

ÚPRAVY VLASTNÍHO KAPITÁLU

✓   Zreálnění vlastního kapitálu v praxi to znamená:

    • snížit vlastní kapitál o položky bez reálného peněžního nebo ekonomického krytí
    • zohlednit znehodnocení aktiv, která nejsou plně opravkována,
    • a naopak přičíst zdroje financování, které mají charakter dlouhodobého vlastního kapitálu (např. podřízené závazky) – Pozn.: součet vlastního kapitálu a podřízených závazků se někdy označuje jako Quazi Equity.

Teprve takto upravený vlastní kapitál umožňuje:

    • reálně posoudit kapitálovou sílu firmy,
    • porovnávat firmy mezi sebou,
    • a poznat reálnou výši zdrojů od majitle pro financování provozu

✓   Za účelem zreálnění analýzy kapitálové struktury a finančních ukazatelů, které jsou počítány z vlastního kapitálu, je vhodné upravit vlastní kapitál.

Vlastní kapitál se obvykle ponižuje například o tyto položky:

    • pohledávky za upsaný vlastní kapitál: výše vlastního kapitálu se musí o tyto pohledávky snížit, jelikož tyto pohledávky značí, že vlastní kapitál ve výše těchto pohledávek nebyl uhrazen
    • dlouhodobý nehmotný majetek: SW, ocenitelná práva (např. patenty), goodwill atd. – hodnota nehmotných aktiv je často významně nižší než je účetní hodnota, firmy často úmyslně přes tyto položky navyšují VK (goodwill)
    • odložená daňová pohledávka: tvorba odložené daňové pohledávky navyšuje hospodářský výsledek a tím i výši vlastního kapitálu – tvorba je zpravidla spíše spekulací na budoucí vývoj.
    • oceňovací rozdíly: pokud budete mít k dispozici výkazy pěti různých náhodných společností s oceňovacími rozdíly, tak je vysoká pravděpodobnost, že u čtyř z nich jsou oceňovací rozdíly nadhodnocené za účelem posílení vlastního kapitálu či mohou mít jiný účel…. Z hlediska obezřetnosti, pokud neznám reálný postup při vzniku oceňovacího rozdílu, tak je z vlastního kapitálu odečtu.
    • znehodnocení aktiv, které není zoprávkováno – nedobytné pohledávky, neprodejné zásoby, znehodnocený finanční majetek atp. O tyto nezoprávkované položky snižujeme výši vlastního kapitálu (pokud o nich víme..), jelikož pokud by tyto položky byly zoprávkovány, ovlivnily by negativně hospodářský výsledek a tím zreálnily výši vlastního kapitálu.

✓   Vlastní kapitál lze však i navýšit např. o:

    • podřízené závazky (zpravidla banky požadují podřídit závazky za společníky, pokud se tak stane, banka by měla o tyto závazky navýšit vlastní kapitál při finanční analýze). Nicméně pozor na situaci, kdy tyto závazky jsou opět vytažené přes pohledávky z OS, nebo u menších společností přes extrémně vysokou výši pokladny. Pozn: podřízení znamená, že firma tyto závazky nemůže snížit bez souhlasu banky.

Pokud nemáte dostatečné informace potvrzující reálnou hodnotu nehmotných aktiv či oceňovacích rozdílů, tak doporučuji při finanční analýze maximálně konzervativní postup a tyto položky od vlastního kapitálu odečíst.

VĚŘITELE ZAJÍMÁ, KDO VE FIRMĚ SKUTEČNĚ NESE RIZIKO ZTRÁTY

Jdi na obsah článku

POHLED BANKY (VĚŘITELE)

✓   A jak pohlížejí na vlastní kapitál firem banky, jako hlavní věřitelé ve svých ratingových nástrojích? 

  • Banky mohou navýšit vlastní kapitál o podřízené závazky (zpravidla za společníkem – obvykle krátkodobý závazek za společníkem, který si banka smluvně podřídí, tedy jeho vyplacení by bylo porušení smlouvy, tím ho může při hodnocení vlastního kapitálu firmy přidat k vlastnímu kapitálu).
  • Banky při zreálnění vlastního kapitálu mohou ponížit vlastní kapitál o:
    • pohledávky za upsaný vlastní kapitál (firma navýšila vlastní kapitál, ale nedošlo k jeho splacení, tedy je nadhodnocen)
    • dlouhodobý nehmotný majetek (konzervativní přístup v zhledem k nejisté reálné hodnotě nehomtných aktiv obecně)
    • odloženou daňovou pohledávku (rezerva na v budoucnu placenou nižší daň)
    • oceňovací rozdíly (zpravidla nadhodnocené)
    • znehodnocená aktiva (pokud má firma znehodnocená aktiva a nechce/nemusí je odepsat, čímž by si snížilia zisk a tím i vlastní kapitál, tak je nechává v bilanci, čímž opticky vypadá kapitálová struktura lepší než je realita. Pozn.: Signálem znehodnocených pohledávek z obchodního styku nebo zásob je často růst obrátky těchto aktiv např. když doba obratu zásob zroste z 60 na 100 dnů, tak to může být z důvodu předzásobení, sezony atp., ale také z důvodu růst znehodnocených zásob.

✓   Smyslem analýzy kapitálové struktury bankou (věřitelem) není zjistit výši vlastního kapitálu, ale posoudit, kdo ve firmě skutečně nese riziko ztráty.

Účetní vlastní kapitál je pouze výchozí informací.
Bez úprav neumožňuje posoudit bonitu firmy ani její skutečnou finanční stabilitu.

Pro praktickou finanční analýzu proto platí následující pravidla:

    • Vlastní kapitál je nutné hodnotit podle kvality, nikoli výše
      Rozhodující je, zda je tvořen reálně splacenými zdroji a kvalitními aktivy, nebo účetními položkami s nejistou hodnotou.
    • Znehodnocená aktiva je nutné promítnout do kapitálové struktury (ponížit o ně vlastní kapitál). Pokud nejsou opravkována, je riziko vykazování nadhodnocených aktiv, skryto ve vlastním kapitálu a přeneseno na věřitele (peníze reálně v aktivech nejsou, tedy někdo to musel zafinancovat…)
    • Zdroje financování je nutné posuzovat podle jejich ekonomické podstaty. Některé závazky mají charakter vlastního kapitálu (podřízené závazky).

Teprve upravená kapitálová struktura umožňuje:

    • porovnávat firmy mezi sebou,
    • pochopit bankovní pohled na riziko,

a činit kvalifikovaná rozhodnutí o financování, investicích a růstu firmy.

Konec článku od FinancniAnalyza.cz

Jdi na obsah článku
Zpět na články