VLIV TRŽEB NA LIKVIDITU FIRMY
LIKVIDITA FIRMY
VLIV TRŽEB NA LIKVIDITU FIRMY
Obsah článku
ČLÁNEK PORKÝVÁ TUTO OBLAST LIKVIDITY: ZMĚNA TRŽEB
ZMĚNA TŘEB
✓ Změna tržeb má zásadní vliv na likviditu firmy.
- Rostoucí tržby doprovází zpravidla růst pohledávek a zásob a potřeba nových investic, což vytváří tlak na cash flow.
- Pokles tržeb naopak u likvidních firem cash flow uvolňuje, ale zpravidla až pro určité době, kdy se objem pohledávek a zásob nastaví na novou hladinu tržeb. Při větším poklesu tržeb je nicméně i toto cash flow spotřebováno na financování ztrátovosti, investic, splátek úvěrů, dividend atp. vzhledem k poklesu rentability. U méně likvidních firem pokles tržeb likviditu oslabuje s tím, jak se zvyšuje podíl záporného pracovního kapitálu a znehodnocených nezoprávkovaných pohledávek a zásob na klesajícím oběžném majetku.
POKLES TRŽEB A LIKVIDNÍ RIZIKO
RIZIKA
Při poklesu tržeb může dojít k zhoršení likvidity firmy například v důsledku:
✓ Prodloužení obrátky zásob:
- Firmě zpravidla nějaký čas trvá, než uzpůsobí výši zásob nové výši tržeb = ukazatel doby obratu zásob se proto při významném poklesu tržeb u obchodních a výrobních firem zpravidla zvýší. Pokud má firma významnou část zásob pomaluobrátkových např. s obrátkou nad 180 dnů, tak se zvýší doba obratu zásob také z tohoto důvodu, kdy při významném poklesu tržeb vzroste podíl těchto nízkoobrátkových zásob na celkových zásobách.
✓ Prodloužení doby inkasa pohledávek z obchodního styku:
- Standardně, pokud firmě klesají tržby, klesají i pohledávky z obchodního styku. Ale v případě, že významná část pohledávek je problematická (např. 20% ze salda pohledávek z obchodního styku je nad 90 dnů po splatnosti a většina je řešena soudní cestou), tak při poklesu tržeb, poklesne i výše „neproblematických pohledávek“ v důsledku menších prodejů a dojde proto k zvýšení podílu problematických pohledávek na celkovém saldu, např. na 35%. Dopad bude zřetelný v nárůstu ukazatele doby inkasa pohledávek z obchodního styku například z 60 na 75 dnů v důsledku změny tržeb, který nedoprovází adekvátní pokles pohledávek z obchodního styku.
✓ Snížení bankovního financování při poklesu tržeb:
- Pokud se firmě nedaří snižovat výši oběžných aktiv (pohledávek a zásob) spolu s tržbami, tak banky často reagují snížením financování, což se zpravidla negativně projeví do prodloužení splatnosti závazků z obchodního styku. V případě, že banka na pokles tržeb nereaguje snižováním provozních zdrojů, tak naopak může při poklesu tržeb pomoci financovat oslabené firmě nárůst obrátky oběžných aktiv (zásob, pohledávek) a tím zajistit stabilní platební morálku firmy vůči svým dodavatelům do doby, než se firma uzpůsobí novým podmínkám.
✓ Záporný pracovní kapitál (firma má vyššíí krátkodobé závazky než krátkodobá aktiva)
- působí negativně při poklesu tržeb na likviditu firmy tím více, čím je má větší podíl. Například firma má před poklesem tržeb záporný pracovní kapitál -10 mil. při celkové likviditě 90% (krátkodobá závazky firma kryje z krátkodobých aktiv jen z 90%). Záporný pracovní kapitál tak činí 10% krátkodobých závazků. Při poklesu tržeb o 20%, dojde k poklesu pohledávek a zásob, pracovní kapitál zůstane ve stejné záporné výši -10 mil., ale vzroste jeho podíl na krytí krátkodobých závazků (celková likvidita poklesne např. na 80%), jelikož s poklesem tržeb poklesne i výše zásob a pohledávek.
✓ Kladný pracovní kapitál (opřený o likvidní aktiva!)
- působí při poklesu tržeb pozitivně na likviditu firmy. Firmy s kladným pracovním kapitálem jsou proto zpravidla stabilnější, jelikož lépe absorbují mimořádné události, jako je například významný pokles tržeb.
✓ Dopad zhoršení likvidity na věřitele
- pokud se zhorší likvidní situace firmy jako důsledek nárůstu doby obratu zásob, doby inkasa pohledávek, poklesu ukazatele celkové likvidity, zkrácení dodavatelských podmínek odběrateli, zesplatenění úvěru bankou atd., bez zajištění nového financování se tyto skutečnosti zákonitě promítnou do zhoršení platební morálky věřitelům (dodavatelé, banky, finanční úřad, zaměstnanci aj.).
ZMĚNA TRŽEB A PROVOZNÍ CYKLUS
PROVOZNÍ CYKLUS
✓ Pokud je doba inkasa pohledávek např. 30 dnů a doba obratu zásob také 30 dnů, činí provozní cyklus 60 dnů. Tento cyklus přibližně odpovídá platebním podmínkám od dodavatelů (cca 60 dnů).
V takovém případě platí, že:
- při růstu oběžných aktiv např. o 10 mil. Kč v důsledku růstu tržeb,
- narostou závazky z obchodního styku rovněž o 10 mil. Kč,
- a pokud dodavatelé akceptují vyšší dodavatelské úvěry a zachovají splatnosti (firma stále hradí kolem 60 dnů),
může toto schéma financování růstu odběratele fungovat bez potřeby dalších zdrojů – je vyvážené.
✓ Většinou je však situace mezi dobou provozního cyklu a dobou splatnosti závazků nevyvážené a při růstu tržeb musí firma opatřit extra zdroje na financování závazků, například:
- doba inkasa pohledávek činí 80 dnů,
- doba obratu zásob 60 dnů,
tedy provozní cyklus 140 dnů (80 + 60 dnů). Současně však dodavatelé požadují úhradu svých dodávek např. do 60 dnů od vystavení faktury.
Vzniká tak rozdíl 80 dnů mezi:
- dobou, po kterou má firma vázané peníze v zásobách a pohledávkách,
- a dobou, po kterou je financována dodavateli.
Tento rozdíl musí firma financovat z jiných zdrojů – pracovního kapitálu, úvěru, emise akcií apod.